Marquis (1989)

Když pravá ruka neví, co dělá levá, nemusí to být na škodu, alespoň otrocky netleskají. Společenská satira, alegorie...bajka. De Sade nebyl samozřejmě jen tak nějakým pisálkem a autorem špinavé pornografie. Především byl filosofem a vzorem pro celou řadu následovníků, mimo jiné z něj těžili například surrealisté, pro něž byl vzorem podobně jako třeba S. Freud. Chytrým tahem se ukázaly být dvě věci - zvířecí hlavy, protože o masky jako takové nejde, a některé postavy mají i celá těla zvířecí, a rozmluvy de Sada se svým pinďourem. Ač je tu i dosti erotických výjevů, nepůsobí lascivně, ba i taková felace je spíše roztomilá, než vulgární. Intriky, dohady, podvádění, zatajování, překrucování pravdy, touha po svobodě. A to vše ve vizuálně působivém prostředí, kde i stěny mají oči.(17.03.2023)

No teda, už jsem viděl kdeco, ale aby Markýz de Sade svým mluvícím pérem mrdal zeď? To bylo poprvé! A snad taky naposled. Sice to byla (už podle první věty) strašná sračka, ale zároveň se mi ten bizár líbil, protože jsem fakt netušil, co se bude dít dál. Že bych to musel ještě někdy vidět, se říct nedá, ale zážitek to byl rozhodně zajímavý. 70%(19.06.2017)

No konečně...brillantní. Takhle si představuju de Sada ve filmové podobě (tady se hysteričtí nudaři jako Pasolini nebo neumětelové jako Franco vůbec nechytají). Intelektuální, poetické, specificky vtipné, barvité, eroticky otevřené(né však nadmíru a prvoplánově explicitní), charakterově prokreslené, zaobalené do rafinované umělecké formy a hlavně respektující a chápající de Sada né jako autora historicky atraktivní pornografie, ale jako extrémně volnomyšlenkářskou osobnost s vlastním filosofickým konceptem a specifickým sexuálním apetitem...(29.08.2014)

IMDB i CSFD taguje film lstivě jako nevinnou animovanou komedii - přestože významná část děje spočívá v dialozích markýze de Sade se svým obřím penisem, který má vlastní osobnost i svérázné názory na bizarní příhody, které se Sade v Bastile snaží sepisovat. Lidské postavy mají zvířecí hlavy, odrážející částečně jejich osobnost - a tak žalářník, který stále loudí o anální sex (na což má markýzův penis vlastní názor), vypadá jako krysa, masochistický ředitel věznice je kohout, Justina kobyla, markýz (asi) pes, a hudebníci mají dokonce muší obličej! Vtipný příběh o problémech s královským levobočkem, jehož existenci je třeba složitou intrikou ututlat, dává nakonec překvapivě dokonalý smysl, a fungoval by i bez téhle svérázné formy. BTW kromě markýzova penisu je to celé velice decentní, a k žádnému explicitnímu sexu nedochází, ale i tak to asi není úplně pro každého. Mě to ovšem bavilo.(06.01.2012)

Viděno před léty na LFŠ v Uherském Hradišti se skvělým simult. překladem básníka a pisničkáře Jiřího Dědečka.(16.07.2014)