Marguerite (2015)

Námet by mohol zvádzať, že ide o príbeh excentrickej nešťastnice podobne akoBožská Florence, ale v tomto prípade ide v skutočnosti o komorný príbeh lásky rovnako nešťastnej ženy, s  malým kúskom thrilleru, ktorý sa vyjaví až vo finále. V porovnaní s Marguerite spieva totiž božská Forence ako slávik a jej túžba po sláve je len prchavá epizóda. Marguerite síce nevie spievať ale vie milovať, no od milovaného manžela sa jej neodstáva pozornosti. Čo vskutku trefne odhaľuje jej učiteľ spevu vetou: "Nech ju manžel riadne obskáče a ona prestane zavíjať." Produkcia je perfektná a pristupuje k námetu s citom a nehou, podporenou výbornými hereckými výkonmi, takže na konci budete Marguerite milovať.

Je to šílené o to víc, že je to opravdu možné a pravda. Je neuvěřitelné, že i v tak relativně moderní době se tohle mohlo stát. O to víc, že nikdo nebyl schopen Marguerite Dumont říct pravdu. A vlastně to svým způsobem bylo i smutné. Velmi se líbily herecké výkony, jen je možná škoda toho konce. Ale výprava i kostýmy byly také výborné. Možná je škoda, že snímek zabila zdlouhavost. Jakmile si divák zvykl na jisté pravidlo, chtělo by to děj posunout dál.

Catherine Frot odvádí stejně výborný herecký výkon jako Meryl Streep v "Božské Florence" (r. St. Frears - 2016), což je téměř totožný film v britské verzi. Francouzský film vznikl o rok dříve, ale zřejmě myšlenky na zpracování podobného příběhu se v hlavách autorů vylíhly nezávisle. Nádherné zpracování v oblasti kostýmů, výpravy interiérů, ostatní herecké role (zejména komorník Madelbos), pěvecká operní čísla ostatních zpěváků perfektní. Kdo má rád vážnou hudbu a známé operní árie, bude určitě spokojen. Závěrem nutno dodat, že film se natáčel částečně v Česku a podíleli se na něm čeští herci (Nesvačilová, Hybner, Novotná, Veselý) a technické štáby.

Jednak je to dlouhé, jednak, a to je podstatné, zcela chybí odhalit motivaci všech postav. Takže to vlastně celé nedává moc smysl, na rozdíl od Božské Florence. Nevíme, z jakého důvodu Marguerite zpívá, jaký vztah k ní má její muž, co ten mladý novinář s básníkem, proč se tam motá ta mladá zpěvačka a jak je to s oddaností černošského sluhy. Komediálního tam není zhola nic, spíš touha šokovat diváka lacinými atributy (transvestita, vousatá dáma, anarchistické představení apod.) Jednu hvězdu za výkon hlavní představitelky.

Příběh sám o sobě je tragikomický..ta osubka musela být nesmírně zhýčkaná,i když ani jeden z filmů (Božská Florence) toto příliš nenaznačuje. Nechápu,proč se ji nikdo z jejich blizkych nesnažil ochránit od ostud. To bylo trestuhodné, ať už to bylo z jakýchkoliv pohnutek. Jinak rovněž nechápu, proč se točí s odstupem jednoho roku dva úplně totožné filmy. Které mají i obdobnou kvalitu.