Listen to Britain (1942)

Mám americkú verziu, ktorá sa začína prednáškou Leonarda Brockingtona. V britskej 18 minútovej verzii, táto úvodná prednáška chýba. Moje pomerne nízke hodnotenie ovplyvnilo, že celý film sa nesie v zmysle britskej nadradenosti (zábery výroby, tancovania, výchovy deti, architektúry, kultúry a vzorných vojakov). Len škoda, že pri propagandistických záberov vojska sa prezentovali kanadskí vojaci, poľskí a piloti RAF ale domáci vojaci sa nejako vytratili z obrazu. Dokument nám zachytáva 24 hodín v živote Británie počas 2. svetovej vojny a nezameriava sa ozbrojené sily, ale na domácu frontu. Veď nemusíte byť na fronte, aby ste boli súčasťou kolektívneho úsilia odolnosti a odporu celej krajiny. Dokument je silným propagandistickým filmom na posilňovanie morálky v Británii. Ale zase pre obhajobu musím potvrdiť, že podobné filmy robila každá krajina zapojená do konfliktu (Američania, Nemci, Japonci, Francúzi, Taliani ale aj Rusi).

Velmi pozitivní snímek o kontinuitě života v bombardované Británii, který měl - jako mnoho podobných filmů - sloužit k pozvednutí národního ducha. Navzdory válce a viditelným jizvám, které na Británii a jejích občanech zanechala, se stále konají zábavy, koncerty, chodí se do práce. Jen občas ulicí projede kolona vojenských vozidel, na obloze prolétne formace letadel nebo se objeví balon protiletecké obrany. Snímek se proslavil zejména vrstevnatou zvukovou skladbou, která důmyslně užitými zvukovými přechody a kontrapunkty buduje mezi jednotlivými výjevy z civilního života návaznost a vnitřní gradaci (hladké prolnutí klasické hudby či dětské hry s hlukem válečné mašinérie). Ukázkový příklad mistrovství ostrovní propagandy. Symfonie překřížených houslí a děla, která příznačně končí tam, kde triumfující Riefenstahlová začíná...

Oscar 1 nominace: Dokument