Lilja (2002)

(56/2026) / Milujem sociálne drámy, ale tu sa nedá ísť s hodnotením vyššie. Jednoducho som s tým filmom nenašiel spoločnú emocionálnu reč, aj napriek tomu, že zobrazuje veľmi smutné veci. Oceňujem pokus o magický realizmus v istých momentoch, ale bohužiaľ nefungovalo to na mňa tak dobre, napríklad ako v Bird od Andrei Arnold. Napriek všetkému zapamätateľný film. (6/10)

Nielen po emočnej stránke hodne silná záležitosť, ale rovnako i po obsahovej z hľadiska aspektov hodnotových či remeselných. Jedna vec je totiž kvalitatívne vyznievať ako bežná epizódaRodinných prípadov, ale druhá zároveň aj fungovať, pričom absolútne v negatívnom zmysle nezakopávať.Liljaje výborným snímkom, pokiaľ sa efektu týka, pretože stavia na prirodzenom fungovaní vedomia a nástrah podmienok života v tej ktorej oblasti sveta. Jediné, čím ma enormne zaráža, je ale skutočnosť, že sa v určitých momentoch nerozvážne stavia do roviny extrémne naivnej situácie voči divákovi (žiadne volanie o pomoc v obchode, ale útek na parkovisku). V iných zase ale udiera dokonca nad mieru očakávaní (lúčenie, teta, sociálka, byt, záver).

Autenticita, autenticita, autenticita. Je řada hodnot, na které se filmař snaží aspirovat, ale autenticita, troufám si tvrdit, je snad ta nejchoulostivější a nejhodnotnější vůbec. Lilya 4ever to plní na výbornou. Ano, lze oponovat, že film táhne především vynikající, krásná a celkem neznámá Akiňšina, ale přesto se jedná o tak surové dílo, které si nebere moc servítek, že musím po dlouhé době hodnotit 10/10

Jsem jednoduchá žena: když mě film deprimuje, tak se mi líbí. A na tomhle mě deprimuje úplně všechno, samotný příběh, úplně všechny postavy a hlavně prostředí a atmosféra. Jediné, co bych vytkla, je předvídatelnost příběhu. Samozřejmě nikdo nečeká, že film skončí dobře, ale tady je možné od začátku předvídat komplet celý děj. Nějaký menší plottwist by asi neuškodil.

Že je život v bývalém SSSR, respektive především v Rusku, pořádná depka, to vím už dlouho. Ale dosud ve mně žádný film nevyvolal tak silnou depresi z toho, jak to vypadá na průměrném ruském postkomunistickém sídlišti. Nuda, šeď, nepříjemní lidé, alkoholismus, chudoba, žádná budoucnost. V tomto prostředí se odehrává příběh dvou mladých ztracených existencí, o které nejeví nikdo zájem.DĚJ:ŠestnáctiletáLiljažije na typickém panelákovém sídlišti. Matka ji opustí a odjede do USA, Lilju nechá u tety, která ji vyhodí do bytu po starém dědkovi. Zůstane jí jen malý kamarádVoloďa, který má stejně mizerný život. Lilja se z nouze začne živit prostitucí a její situace se ještě zhorší, když ji někdo odveze do ciziny.ZHODNOCENÍ:Svět je hnusné místo, plné zlých lidí, kteří považují ostatní lidské bytosti za kus hadru a stejně tak s nimi vláčejí. Život v Rusku je za trest, ale ani ve Švédsku to není žádná výhra, pokud se stanete obětí kuplířství. Velice nepříjemný, znepokojivý a sugestivní film z neutěšeného ruského panelákového sídliště, kde jsou jedinou jistotou alkohol, cigarety, čichání lepidla a prášky po starém dědkovi. Místo, kde není budoucnost a kde se k sobě obyvatelé chovají přezíravě a nepřátelsky. Místo, kde mladí lidé bez rodičů živoří a nemají naději na zlepšení. Naopak, stanou se obětí organizovaného zločinu. Takhle tedy vypadají ty ruské tradiční rodinné a morální hodnoty? Lilji a Volodi mi bylo upřímně velice líto a celou dobu jsem doufal, že jejich přátelství vydrží a že se jednou budou mít lépe. Po zhlédnutí filmu jsem se cítil fakt dost na hovno. Byl to silný zážitek a dávám tomu 4*, ale znovu to už vidět nechci.