Leaving Neverland (2019)

Někdo se může divit, proč se to řeší deset let po zpěvákově smrti, ale smrtí predátora to pro oběti nekončí a kritický přístup k odkazu vizionáře Michaela Jacksona v kontextu jeho temných stránek je nutný. Navíc to bývá špička ledovce, letitá snaha a proces, jak se se zážitky vyrovnat. Je otázka, zda z Jacksona uděláme další mýtus ve stylu Matky Terezy. Jeho rodina s dědickými právy se o to vehementně snaží a vliv a prostředky mají. HBO dokument v roce 2024 stáhlo a již ho neuvidíme, protože byla uplatněna doložka z roku 1992, kterou se HBO zavázalo o zpěvákovi nic nepěkného nesdílet za práva na koncert z Dangerous Tour. Obě strany se dohodly a v roce 2024 byl dokument stažen ze streamovací služby s tím, že až roku 2029 se práva vrátit režisérovi a dokument opět může být zveřejněn. (Když se proti zpěvákovi zouval svého času Eminem, Jackson skoupil práva na jeho tvorbu a i když nikdy nezasál, Eminem už si se nedovolil ozvat se.) O dokumentu samotném můžeme mít pochyby, ale výpovědi protagonistů jsou autentické (říkám z pozice psychologa) a vytknout jim lze jen malichernosti (nepamatovat si přesný rok). Argumentovat jednostranností mi také nepřijel na místě. Jde o svědectví a oběti holokaustu také nekonfrontujeme s tím, aby to nacisti uvedli na pravou míru. Jacksonova rodina se o to snaží po svém, vytvořen byl i dokument, mající obvinění popřít. A není to o tom, že by oběti Jacksona démonizovali. Jeden z protagonistů otevřeně říká, že to neznamená, že ho nebude poslouchat. I když Jacksona nebyl přímo mým idolem, jeho nesporná genialita a umělecké nadání, jeho hudba a poselství provázely dospíváními mě. A teď mi to všechno vzal. Neznamená to zahodit jeho tvorbu. To, co bylo dřív povzbuzující má pachuť a těžko se bezelstně oddat skladbám, když člověk ví, že zpěvák tak bezelstný ve skutečnosti nebyl. Ale třeba jeho stylizace do role oběti (např. Scream) a poselství emancipace, když víme, že on sám byl predátorem a jeho masivní finanční impérium (a enormní podpora veřejnosti a celebrit) umlčovalo kritiky a oběti. A dokud toto nebude přiznané, nikdy se nezahojíme a jeho odkaz bude touto neupřímnosti dutý a nedůvěryhodný. Až budeme moci k Jacksonovi přistupovat jako k člověku s jeho problémy, s jeho nadáním a s jeho temnou stránkou, pak může z jeho odkazu něco zbýt. Ale lidé mají raději svůj zvyk, než pravdu. (K dokumentu bylo natočeno i pokračování, ale to už nic nového a tak intenzivního nepřináší.)

"Dokument" nepřináší žádné hmatatelné důkazy a fakta v něm prostě nesedí. Podobně jako u soudních procesů v letech 1993 a 2005 nejsou primární motivací morální hodnoty, ale peníze. Je to jednostranná obžaloba, která sází na emoce tam, kde chybí pravda. Nefiguruje v něm nikdo, kdo by do vyřčených obvinění vnášel jakoukoli protiváhu – chybí otázky na tělo, konfrontace s nepohodlnými fakty nebo křížové výslechy. Pro diváka, který obsah pouze nekriticky konzumuje, může být snímek strhující, z hlediska objektivity však jde o porušení základních principů spravedlivého procesu. Při bližším zkoumání faktů, které jsou v dnešní době snadno dohledatelné, se totiž režisérův obraz začíná hroutit. Manipuluje se zde s časovou osou, u svědků dochází k radikálním změnám historických výpovědí a ke zjevným finančním motivacím v tíživých životních situacích.

Človek, ktorý tomuto verí je ignorant a blázon. Faktami nepodložený dokument. Fakty vrámci jeho súdnych procesov sú voľne dohľadateľné na nete. Chce to hodiny až roky chtíču, hľadania faktov, zaujatosti voči osobe v dobrom slovazmysle a značnej miere empatie, aby bežný človek pochopil príbeh Michaela Jacksona. Chlapcom asi došli peniažky, takže najlepší spôsob ako ich získať, je hádzať vymyslenú špinu na bývalého kamoša, ktorý sa už nemôže nijak brániť, pretože už nežije. Wow. Ľudská hlúposť nepozná hranice. Roky odčierňovania sa nezastavili. Tento dokument nesie vlastne odkaz, že aj ľudia, ktorí kedysi boli "priateľmi" a stáli bok po boku Michaelovi, ho nakoniec zradili, ale nemali gule ho zradiť počas obdobia, keď ešte žil. Hnus. FUJ!

Trochu rozvláčny, ale veľmi zaujímavý dokument o tom, čo som už tušila. MJ mal rád deti, mal ťažké detstvo, ako ho dookola obhajovali zaslepeni fanúšikovia, ale súčasne ich zneužíval, presne tak ako to robia kňazi a ľuďom sa tomu nechce veriť. Prečo? Lebo špina zločinov pristane viac špinavým chudakom? Je prijateľnejšie, keď vášho malého syna sexuálne zneužije bohatý slávny človek ako chudák v parku? Jasné, keď vás bohato odškodní, tak presvedčíte aj sám seba, že sa nič nedeje, však decko žije, je zdravé a prachy sú prachy. Neverím tým matkám ani slovo, že nevedeli o tom, čo Jackson stváral s ich synmi. Chlapov, čo vyšli s pravdou von, obdivujem a súčasne spolucítim. Lebo keď sa dospelý chlap rozhodne prostituovať, jeho vec, ale keď ho ako dieťa do toho našijú rodičia, grc. MJ tak mohol robiť, lebo mu to bolo tolerované. O jeho nespornom talente niet pochýb, ten však nič neospravedlňuje. Dokument je skvelá ukážka toho, ako majú mnohí ľudia nastavené svoje hodnoty.

V první řadě, jde “svědectví” dvou rodin (Robsonovi a Safechuckovi), kterým vstoupil do života Michael Jackson díky jejich dětem (7 a 10 let) okolo roku 1990. Ne o životě Michaela Jacksona. Hodnotit ho nejde. Obsahová stránka (které osobně věřím) a provedení (které je zhovadilé - po všech stránkách):  1)stopáž… fakt to musí mít 4 hodiny!? 2)rétorika“strkat mi penis do mé sedmileté pusinky a sahal na můj sedmiletý penis”… jako manipulativněji už to nešlo. Navíc… opravdu si pamatuje do takových detailů co bylo v jeho sedmi? Kdo z vás si pamatuje na zážitky z toho věku? 3)koncept  vyprávěníje zmatečný a nesmyslný. Přeskakuje se mezi rodinami prakticky náhodně. Mezi chlapci byl evidentně “překryv”, ale působí to zmateně a nevěrohodně. Netvrdím, že automaticky lžou! Tvrdím, že koncept vyprávění si sám podtrhává nohy. 4) soudní sporčtyři roky po jeho smrti o peníze? Tak to byl asi ten největší kopanec do koulí… jako proč? 4 hodiny keců a tohle na konec jen tak vyšumí? Jako abych k pochopení dokumentu - co má 4 hodiny - ještě muselprolézat internet, je vážně fail jako prase. Dokument prostě neumí prodat “o co mu jde” a nechává pak na divákovi jen hodnocení:je to manipulaces veřejným míněnímnebo ne?