Leaves of Grass (2009)

Mnoho klišé v nerovnoměrné a podivné směsici řehtaní a filozofické analýzy. Jak naznačuje vícevrstvý název, za tímto filmem s výkyvy nálad filmem se skrývá něco chytrého, co zaujme jak intelektuálního diváka, tak diváka hledajícího syrovou zábavu. Překvapivě propuká značné násilí. Film se snaží být vtipný, temný, svérázný a násilný, ale scénář potřebuje alespoň dva bratry Coenovy, aby fungoval, a já nenapočítal ani jednoho.

Zprvu romantická komedie, pak rodinné drama a nakonec ještě gangsterka. Mnoho psů, zajícova smrt. Ale ještě je tu Norton, který by to uhrál i kdyby scénář neexistoval vůbec. a tak film, který by jinak nedržel pohromadě a spadl by jak domek z karet, Norton drží nad vodou až do zmateného a nepovedeneného konce. První dvě třetiny super, pak spíš rozčarování. 75%

Náramná zábava u černé krimi komedie, u níž jsem po chvíli zapomněl, že má jít o komedii. O to víc mě pak (nejednou i hlasitě) začaly odbourávat pohnuté střety dvou výzorově podobných, charakterově i životem však zcela protikladných bratrů. Jejich střety by nejspíš zdaleka nevyzněly tak vtipně, kdyby obě postavy ve vzájemných absurdních neshodách neztvárnil stejný herec. Opět výtečný Edward Norton dva brášky zručně odlíšil nejen fyzicky, ale i hlasovým projevem se změněným přízvukem. Přestože na jeho dvojitém výkonu stojí celý film, úspěšně bodují i herci v dalších figurkách, k obzvlášť výborným za mě patřil představitel vlezlého zubaře (Josh Pais), ale nejvíc mě tady převálcoval Richard Dreyfuss, který má jedinou výraznou scénu, přesto stihne za pouhé 4 minuty za jedním stolem připravit vrcholný zážitek s tak originálně vypilovanými gesty, mimikou i hlasovým mistrovstvím, až jsem zíral. Samotný film, ač s civilně nezávislým nádechem, je spíše klasickou komediální zábavou, kde se nehraje o realističnost a přesah, přesto režisér dokáže překročit tento stín a nabízet v první polovině i zajímavé otázky ohledně postojů nad jistými (rodinnými) hodnotami. Částečně dojde i k zajímavé polarizaci charakterů hlavní dvojice, kdy přes zdánlivě jasný divácký postoj začíná ten lepší erudovaný brácha ukazovat i jisté slabiny v chování, naopak horší (zločinec) má i sympaticky polidštěné chvilky. Škoda, že Tim Blake Nelson jako režisér a scenárista nedokázal onen stín komedií klasického střihu překročit i směrem k závěru, kdy se děj po smršti zvratů uzavře až příliš urychleně, aby i po té (zdánlivě) největší tragedii za pár minut letem světem doletěl až ke zcela neuvěřitelnému happy endu. Po většinu času jsem se bavil na plný počet, ale vršené přestřelky vykrádající bratry Coeny a poslední minuty od vystřeleného šípu mi to shodily.[80%]

Ťažko povedať, čo je toto za film (najlepšie by sa to dalo zhrnúť ako "redneck family feel good drama with hints of crime and philospohy"). E. Norton sa tu vyskytuje v zaujímavej dvojroli. Dej plynie prirodzeným tempom, všetko tak nejak dáva zmysel, ale zároveň je len veľmi ťažko uveriteľné, že takéto postavičky by sa mohli stretnúť v jednej rodine a v tak krátkom čase zaceliť rany z minulosti a pozažívať pritom tragikomické dobrodružné chvíle na hrane zákona. Film však funguje, pozerá sa naň dobre a nemám dôvod mu preto krivdiť. Silné tri * mu preto určite patria.

Příjemné překvapení, o to větší, že jsem je od tohoto filmu vůbec nečekal. Můj velký oblíbenec (a důvod, proč jsem po filmu vůbec sáhnul) Edward Norton tu nejen předvádí totálně mistrovské herectví, ale i film jako takový mi přišel výborný ze spousty důvodů. Hned úvodní scéna z filosofické přednášky mě naprosto pohltila a pocit, že to asi nebude jen tak nějaký film, se potvrzoval, a potvrzoval. Je hlubší, mnohem hlubší, než se jeví, i to beru jako jeden z jeho velkých plusů — netváří se, ale je. Za mě velká paráda.