Anestezie (2015)

Film režiséraTima Blakea Nelsona, ktorý k nemu napísal aj scenár a stvárnil v ňom jednu z rolí, z roku 2015 prenáša diváka do New Yorku. Jedna z najväčších aglomerácií sveta sa síce vyznačuje veľkou anonymitou, ale zároveň - ako to zachytáva práve Nelsonova snímka - môže ľudí aj na základe náhody spájať. Dokazuje to aj spleť, či ak chcete mozaika príbehov, na ktorých je jeho dielo postavené. Práve ich zdanlivá obyčajnosť je tým, vďaka čomu má silu získať si diváka. Predostiera pred neho totiž situácie, ktoré do veľkej miery môžu pre mnohých zaváňať každodennosťou. Problémy so samým sebou, problémy so svetom a problémy v medziľudských vzťahoch, a to naprieč viacerými generáciami a vekovými skupinami. Film je naozaj akousi skladačkou toho, čo všetko môžu obyčajní ľudia vo svojich životoch prežívať. Nelsonovi sa v tomto smere podarilo vytvoriť veľmi dobrý príbeh, ktorého funkčnosť podčiarkuje priam až autenticky pôsobiacim hereckým obsadením. To dokáže na diváka pôsobiť veľmi prirodzene, a to aj napriek tomu, že sa v rámci neho vyskytuje viacero zvučných mien.Anesthesiapríbehovo predstavuje ľudskú prirodzenosť a spája ju s filozofickým pohľadom na svet a život ako taký. Zároveň táto zo začiatku nesúrodá mozaika vytvára jeden konkrétny a komplexný celok, zobrazujúci, ako môžu byť jednotliví ľudia a skutočnosti prepojené a navzájom ovplyvnené bez toho, aby o tom museli nutne vedieť. Newyorská výprava, hoc nie je vo filme jedným z dominantných prvkov, dotvára atmosféru celého príbehu, ako aj zvýrazňuje produkčnú nezávislosť snímky.

Od filmu jsem neměla žádná očekávání a docela mile měvpřekvapil. Jedná se o jeden z těch snímků, kde je více prolínajících se příběhů, respektive kde se jednotlivé příběhy postupně schází a provazují. Některé momenty mi přišly trochu kostrbatější z hlediska reálnosti v příběhu, ale celkově určitě nemůžu tvrdit, že by na mě film působil nějak uměle a těžkopádně. Škoda je, že jednotlivé příběhy nedostaly více prostoru, protože takhle bylo všechno jen nakousnuté, ale žádné z témat (drogová závislost, workoholismus, nevěra, perfekcionismus, povrchnost, životní hodnoty....a mnoho dalšího) nebylo rozpracované více do hloubky. I tak se ale dají najít scény a proslovy k zamyšlení.----"Are we done? We can destroy cities, alter the planet irreversibly, speak instantaneously face-to-face from across the globe, create life where there was to be none, even while intoxicating ourselves with it all. And yet, how do we still seek purpose? And where do we hope to find it if we're so busy convincing ourselves there needn't be any? "----

Umenie ako žiť, je otázka, ktorá ľudstvo trápi už od nepamäti. Mnohí síce odpovedajú vzletnou frázou v štýle - predsa tak, aby všetci plakali keď zomriete - ale ako to docieliť už nikto presne nepovie. Nuž, na to si asi musí každý odpovedať sám, a myslím, že tomu profesorovi sa to aj celkom podarilo... Hlavná os príbehu a film ako celok ma síce až tak neoslovil, no niektoré mini príbehy boli minimálne zaujímavé. Tiež zopár myšlienok stálo za to, hlavne čo sa týka toho záverečného prejavu profesora - to bolo brilantné. Slabší nadpriemer.70/100

Se snímky, které se snaží o nějaký přesah je to těžké. Vybalancovat vyznění tak, aby nepůsobilo mravokárně, strojeně nebo jen otravně, to chce umění. Nelsonovi se to daří pouze částečně. Předně, těch střípků v mozaice je přeci jen příliš. Jakkoliv se mi líbil výkon Kristen Stewart a její monolog patřil k těm nejlepším scénám filmu (a hlavně na poslední chvíli uhnul z trapného strefování se do technologie komunikace, které má tak v oblibě starší generace), její postava ve filmu vůbec nemusela být. Takhle je film do devadesáti minut možná až příliš nahuštěný. Nepůsobí ale skokově, ačkoliv se velká rozhodnutí a posuny dějí v rámci jednotlivých konverzací. Jenže kdo se někdy díky jedné konverzaci neocitnul na neočekávaném místě? Co mi ale vadí a naAnesthesiai mrzí je využívání archetypických postav - zejména v případě "zoufalé manželky" Sarah a drogově závislého Joea. Už i samotný Walter jako učitel, kterého 99 % z nás nikdy nepotká je prototyp vysněného amerického univerzitního vzdělání. O to nezajímavěji pak zní z jeho úst ústřední myšlenka filmu, když se naťukává mnoho jiných a zajímavějších témat jinde (např. Ella vs nemoc její matky).
Buď jak buď, počin je to přinejmenším pozoruhodný.

Snaží sa o film ako boloLove ActuallyaleboMen, Women & Children, ale nie je to úplne ono. Nechcem tvrdiť, že "Anesthesia" je zlý film, no myslím si, že naši hrdinovia nie sú tak zaujímaví na to, aby dokázali ťahať film a ani všetky ich samostatné príbehy tak zaujímavé nie sú. Budem úprimný, že tam je pár dobrých a zaujímavých myšlienok a myslím si, že záver filmu je veľmi dobre spracovaný, ale inak si myslím, že všetko sa snaží byť dobré a celkovo to aj do kategórie "dobré" spadá. Neviem ale čo by som na filme tak výrazne pochválil, aby som si povedal, že by bol hodný toho, aby sa k nemu ľudia vrátili, alebo čo by ho odlíšilo od iných filmov v podobnom duchu. Ale som rád, že som film videl aspoň raz. Škoda, že to len nie je zaujímavejšie, lebo jednoznačne je cítiť, že to byť mohlo.Hodnotenie: B