Lautrec (1998)

Zaujal mě především rozverný polokomediální tón vyprávění a vkusná košilatost, která nepřekročí hranici vkusu. Herci si na svých postavách očividně zgustli, z nich si zaslouží vypíchnout zejména představitel titulní role Régis Royer (vzhledem k jeho skromné filmografii je tenhle zakrslý bonviván i jeho životní rolí) a velmi krásná Elsa Zylberstein, kterou jsem do té doby neznal. Střihač sice neodvedl nejlepší práci a v druhé polovině filmu dochází dech, ale 75% si zaslouží bez debat.

Ak by som nebol so svojimi študentmi na školskej projekcii, hneď v prvej tretine by som to celé vypol. Nevkusné, neinvenčné a televízne ploché. Len tých zopár dobových detailov, sporov klasikov s impresionistami a plač nad Van Goggovou smrťou mi bránilo odísť. A zobrať so sebou aj tých mladých neborákov.45%

Film ukázal Lautreca jako člověka maximálně si užívajícího, snad po vzoru svého otce, bohémského života. Nějak se ztratila zásadní informace, že HL byl postižený, vzrůstu pouhých 130 cm. S tím se kamera nedokázala vypořádat, takže jen z kontextů divák vyrozumí, že byl malý. Častá onemocnění včetně syfilitidy způsobovalo umělci velké bolesti. Film tohle neukazuje, naopak Lautreca paroduje, dělá z něho nevypočitatelnou figurku s reakcemi, jímž nedokážu rozumět, protože herec přehrává, a tak nedává těm reakcím žádný obsah. Chyběl mi i pohled na umělcovy malby, nějaké klidné ukotvení, zpomalení... Film je totiž dost hlučný a až chaoticky rychlý. Herecky se mi líbili Rich, Zylberstein a Anémone. Slabší 3*.

Celkem zajímavý životopisný film, který mi zase něco prozradí o, pro mě neznámém, umělci. Život se s ním nemazlil už od počátku, ale co mu vzal fyzicky vynahradil umělecky. Lautrec navíc dokázal souznít s těmi, s nimiž nikdo jiný nesouzněl, což byl ale původ jeho konce. Motal se mezi ženami a pařížskými bordely. Snímek působí výpravně hlavně co se kostýmů a hudby týče. A Régisi Royerovi se jeho výkon vcelku povedl. Možná je škoda, že si nejsem jistý, kolik z toho je skutečně pravda a v tomto případě by se hodilo, aby filmaři uvedli něco na konci, ale spíše na začátku, o životě malíře, jehož většina asi znát nebude. Větší zaujetí nejspíš způsobil malý prostor Vincenta van Gogha.

Výborný životopisný film o súpútnikovi van Gogha, Degasa, Renoira či Ediph Piaf, Henri de Toulouse-Lautrecovi. Všetci spomínaní sa v zhýralom živote hlavného hrdinu, plnom hľadania krásy a nešťastnej lásky v bordeloch, objavia. Produkcia je veľmi dobrá a aj keď to nie jeMoulin Rouge, francúzske kulisy majú silné kúzlo. Herecké obsadenie neoplýva hviezdnymi menami no nikto z hercov sa nemusí za svoj výkon hanbiť. 75%