Laogai: Národ vězňů (2023)

1. část (Čínský gulag): Laogai, což znamená „reforma prostřednictvím práce“, byl zřízen Mao Ce-tungem na konci 40. let 20. století. Jde o čínský systém trestaneckých koncentračních táborů. Stejně jako jeho sovětský vzor je čínský gulag politickým prostorem integrovaným do ekonomiky, zakotveným ve společnosti, a vysoce organizovaným. Na rozdíl od gulagu je však cílem laogai „reformovat myšlení“ deportovaných pomocí nucených prací a fyzického a psychického mučení. V občanské společnosti se jednalo o globální systém vymývání mozků, který se brzy rozšířil do škol, na pracoviště, do domácností a na ulici. Když v roce 1949 skončila občanská válka, Mao Ce-tung zahájil reformu prostřednictvím práce, kterou doprovázela kampaň represí. Zavedl kvóty, kdy tvrdil, že každý tisící Číňan je kontrarevolucionář, celkem tedy 5 milionů lidí. Mnozí byli popraveni, jiní byli posláni do laogai, aby byli reformováni prací. Byly vybudovány stovky táborů a vězni poskytovali bezplatnou pracovní sílu, kterou strana využívala k budování svého hospodářství. Číňané byli nuceni být sebekritičtí a udávat svou rodinu nebo sousedy pod hrozbou deportace do laogai. Deportace je neustálou hrozbou, a to i v soukromí domova. Rodiny vězňů jsou ostrakizovány ve společnosti. S rostoucím vlivem v Komunistické straně Číny zahájil Mao Ce-tung represivní kampaně s cílem očistit stranu, zbavit se svých rivalů a prosadit se jako jediný vůdce. Čistky následovaly jedna za druhou a vyvrcholily kulturní revolucí, kdy se městské pracovní jednotky změnily ve vězení a venkov v místa vyhnanství. Tento dokumentární film je založen na archivních záběrech a výjimečných svědectvích bývalých obětí laogai, které jsou nyní v exilu. Bývalí vězni vyprávějí o pekle, kterým prošli, o nucených pracích, hladu a zimě. Kresby ilustrují vnitřek táborů a fyzické i psychické násilí, kterému byly oběti vystaveny. Když Mao Ce-tung v roce 1976 zemřel, zemřel i maoismus, ale systém teroru ne. K moci se dostala nová generace, která si velký prospěch, který z něj má, nenechá ujít.2. část (Totální dohled): Mnozí doufali, že systém teroru zemře spolu se svým tvůrcem. Ale laogai, převýchova prostřednictvím pracovních táborů, se sice přejmenovala, ale techniky věznění a mučení v čínském gulagu zůstaly, i když jsou nyní zaměřeny jen na určité kategorie „delikventů“... Maova smrt zahájila neklidné období. Všichni noví vůdci zažili pronásledování. Co bylo třeba udělat s laogai, které zdědili? Za vlády Teng Siao-pchinga se každý tábor proměnil v podnik, každý ředitel tábora v šéfa, který musel zajistit, aby systém přinášel zisk. Laogai se stal klíčovým nástrojem čínské ekonomiky. Cíl „nápravy myšlení“ byl postupně doprovázen obchodnickou vizí deportace – ziskovost umožňovala udržovat systém nadvlády a zotročování. Úřady povzbuzovaly nadnárodní společnosti, aby v Číně investovaly, čímž se systém stal ziskovým. Od té doby bylo v táborech na prodej vše. Teng Siao-pching zahájil reformy, které uvolnily atmosféru kontroly strany nad společností. V zemi zavál vítr svobody a Číňané se odvážili žádat více demokracie – své požadavky umísťovali na Zeď demokracie v centru Pekingu. Pro úřady však existují hranice, které se nesmí překročit. Masakr na náměstí Nebeského klidu o několik let později v roce 1989 byl vyvrcholením represí. Nástup Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012 vzbudil ve společnosti nové naděje a jeho minulost bývalé oběti kulturní revoluce vedla lidi k přesvědčení, že zavede pokrokové reformy. Nový vůdce však netoleruje žádnou kritiku, a to ani na internetu. Do laogai byly poslány nové kategorie lidí, včetně etnických a náboženských menšin a zástupců občanských společností. Systém doplnily černé věznice pro nelegální pracovníky a politické disidenty. Nejmodernější technologie nyní umožňují sledovat, co dělá a co si myslí každý z 1,4 miliardy obyvatel Číny. Deportace nyní hrozí komukoli, kdykoli a kdekoli. Laogai je jádrem Si Ťin-pchingovy moci a on ji využívá v rozsahu, jaký tu nebyl od dob Maových velkých čistek. To vysvětluje neuvěřitelnou moc, kterou Si Ťin-pching a komunistická strana nad svou zemí mají.