La Chose derrière la porte (2023)

Že by inspirace pro název přišla z Lovecraftova The Thing on the Doorstep? Efekty jsou fajn, design potvory je fajn a tu jakékoli fajn končí. Bohužel je film neskutečně nudný. To, že se v něm prakticky nemluví by bylo fajn, kdyby to k něčemu sloužilo. Hezká hlavní hrdinka to svým strnulým projevem taky nevytrhne. Škoda, nápad tu byl, potenciál taky. Pet Sematary po francouzsku.

Skvelé časové obdobie na hutný horor. Nič súčasné, ale doba spred vyše sta rokov, kedy sa ešte strašidelné príbehy skôr rozprávali a čítali. Tento na to išiel od štartu skvelo, do cieľa však prišielako frontový vojak, dochrámaný a úbohý. Nuda začína po polovičke číhať na každej strane a tie plnené kapusty, z ktorých sa liahnu zombies sú skôr úsmevné, ako desivé. Takže nie každý gurmánsky výlet do sveta hororu, poteší.

Bohužel, toto není moje parketa. Je to pomalé a děsně nudné. Dlouhé záběry na babu, která třeba jí, nebo něco dělá. Občas se tu sem tam objeví náznak hororu, nebo sem tam i dobrá scéna. Celkem je jich však málo. Což je pro mne důvod snižovat hodnocení. Dávám deset procent za masky a deset za ty občasné triky. A dvacítku za poslední půlhodinku. Více dát nelze.

Ženě, odejde muž do války a už se nevrátí. No, jakýmsi rituálem, ho přivede zpět, mezi živé. Ale jak už to tak bývá, né v takové podobě, v jaké by si přála. Pár postav, minimum dialogů, u některých scén, byl ten nižší rozpočet znát. Chválím jen podařenou atmosféru, celkem pěknou herečku a zajímavé finále, ve kterém dojde na zajímavý, květinkový porod.(89. hodnocení)

Husband Sematary. Výsledkem zahradničení s mandragorou a umístění Ježíška na kříži do šuplíku, je uskupení choťů v podobách těla bez duše, zombie naplněných vanilkovým jogurtem či případně Groota. Do mytologie zasvěcující úvodní titulky, zasazení do pro žánr nestandardního historického období, přijatelná délka a hudba, beroucí si něco z Goldsmithova Aliena částečně vykompenzují nepřesvědčivé triky a lehkou bezradnost při interakci nemrtvých postav (viz. přítomnost sauerkrauta s klobásou). Apropo, Adèle měla smůlu, že nad jejím stavením nedošla šťáva Lordu Flashheartovi. Nějaký čas by měla stojan na ručníky a na manžela by úplně zapomněla..