La casa con la scala nel buio (1983)

(Italian extended edition, 109 minut, vydání Vinegar Syndrome): Lamberto Bava není ani Argento, ani Soavi (který v tom ovšem k potěšení fanoušků italského hororu hraje). I když je film kvůli původně zamýšlenému záměru točit ho jako televizní minisérii celkem komorní, atmosféra mu nechybí a scéna v koupelně je řekl bych v rámci italského gore jedna z nejsadističtějších, co jsem viděl. Zvláštní je chování některých postav - hlavní hrdina je flegmatik, kterého vůbec moc neznervózňuje, co se děje v jeho obydlí a jedna z obětí projevuje neuvěřitelnou neschopnost nějak prchat před vrahem, kvalitně se schovat nebo snad dokonce uhýbat, aby náhodou nůž neminul. Chování vraha/vražedkyně okořeňuje správně vyšinutý projev, který se povedl lépe než kvákající kačer Donald v New York Ripper. Pokud takové věci považujete za dobrou zábavu (já ano), nebudete litovat.

Výborne "malé" giallo/ slasher, sústreďujúce sa zväčša na jedno miesto, zopár postáv a jedno desivé tajomstvo. Výborná hudba, jedna pomerne explicitná vražda, výborná hudba, skvelá réžia, miestami prechádzajúca do "Argento worship" alá Tenebre a kúsoček Profondo Rosso. Vila je atmosférická a miestami je film naozaj strašidelný a napínavý, skvelé je aj pomerne jednoduché, ale efektívne rozuzlenie.

Solidní giallo, u něhož jsem po opětovném zhlédnutí zvedl hodnocení. Tajemná atmosféra, rozlehlá vila, krásné dívky, zadumaný zahradník a skladatel, co zjišťuje, že ve vile se děje něco podivného. Zpočátku to vypadalo jako variace filmu Jen ho nechte, ať se bojí, jenže pak přišla jedna vražda, druhá, třetí.... Vytahovací odlamovací nůž zajíždí do dlaně a jeden si hned vybaví De Palmovo Oblečen na zabíjení a scénu s břitvou. Probodnutí ruky nožem, umlácení zakončené podříznutím či vtipné uškrcení, co tak nějak naznačuje - s čím kdo zachází, s tím také schází. Jinak úvodní scéna má sama o sobě báječnou atmosféru. Plíživá kamera, chytlavá hudba a pak závěr, kdy vrah ani režisér naznají slitování. Pomalejší tempo ale asi nesedne každému, a tak zkrácení by filmu prospělo. Já byl spokojen.

Dlho som nevidel giallo, takže mi to veľmi dobre sadlo. Kto nie je fanúšik žánru, nech si odráta jednu až dve hviezdičky podľa toho, do akej miery dokáže prekusnúť dementné chovanie postáv a ešte debilnejšie dialógy. Odhliadnuc od toho je to dobre vybudované giallo s napínavým mysterióznym príbehom, skvelou jednoduchou hudbou, dobrou kamerou, psychotickým vrahom, obstojnými mordami a krásnymi ženami (Lara Lamberti!). 7/10

Filmová dada. Scénář je totiž skutečná da(r)da, kterou jsem měl problém ustát. Kostrbatě vystavěné vyprávění, které stojí na nevysvětlených (neplést s nevysvětlitelnými) scénách, jenž nedávají pražádný smysl a mám silné podezření, že by jej nedávaly ani při pokusu jim ono vysvětlení poskytnout. Vše podstatné se odehrává v malé vilce, kterou si pronajal hlavní hrdina, hudební skladatel, aby měl potřebný klid na svou práci a postupem času se kolem něj začnou dít podivuhodné věci a umírat lidé. Fajn jednoduchý nápad, ovšem v příšerném provedení. Postavy o veškerém dění vedou nanicovaté rozhovory a nikoho ani nenapadne kontaktovat policii. Místy se sice objeví slušné napětí a i nějaký ten mord, přičemž jeden z nich by se dal směle zařadit do zlatého fondu filmových vražd, ale jedna vlaštovka prostě jaro nedělá. Mladý Bava má na kontě daleko lepší filmy a tady se mi těch víc než 60% v hodnocení zdá být značně přestřelených. Dvě hvězdy jsou tak akorát.