Květ pouště (2009)

Režisérka Sherry Hormann natočila film podle stejnojmenné autobiografické knihy. Waris v překladu do somálštiny znamená Květ pouště. Mohla by se ale také jmenovat: Dívka, která přešla poušť. Přesně toho se odvážila na útěku před vynuceným sňatkem. Do pouště se vydala bez mapy, později v Londýně zůstala bez znalosti cizího jazyka. V okamžiku, kdy Waris dosáhne na vrchol své kariéry a její tvář zdobí řadu prestižních módních časopisů, poprvé vypráví celý svůj příběh. I když by se na první pohled mohlo zdát, že neuvidíme nic jiného než další variantu Popelky, film nenudí ani na chvíli. Režisérka zvládá vyprávět s důrazem na osobnost nezdolné Waris, její optimismus a odhodlání. To také vede nakonec k tomu, že se z Waris stane tvář boje proti praktikování ženské obřízky.

Dojímavý príbeh o odvahe a sile mladej  ženy, ktorá sa rozhodne bojovať za svoju slobodu a práva.
Aj keď film zachytáva silu a vytrvalosť hlavnej hrdinky, v porovnaní s knihou Púštny kvet od Waris Dirie a Cathleen Miller, film sa zameriava skôr na dramatické momenty a emotívne vrcholy, než na detailný obraz života na púšti. Kniha, vďaka svojej hĺbke a osobnej perspektíve, ponúka bohatšie a autentickejšie zobrazenie každodenných výziev a krásy života v Somálsku, ktorý film kvôli časovým obmedzeniam a formátu nemohol úplne vystihnúť.
Napriek tomu je to fascinujúci a inšpirujúci zážitok. Obdivujem odvahu Waris. Jej príbeh je príkladom nezlomnej vôle, ktorá sa nebojí postaviť osudu čelom, aj keď sa to zdá byť najťažšie možné rozhodnutie.
Ak vás príbeh osloví, určite si prečítajte aj knihu Púštny kvet. Je to ešte hlbší a osobnejší pohľad na život Waris Dirie, ktorý ponúka nezabudnuteľný literárny zážitok.

Na tento film jsem se chystal celkem dlouho, až jsem si jej pustil. Očekával jsem životopisný snímek o jedné ženě z chudé africké země, která se rozhodla hledat nový život na bohatém Západě a že se to bude točit kolem kulturních rozdílů.DĚJ: Waris Dirievyrůstá v kočovné somálské rodině. V pěti letech ji na kusu skály obřeže stará bába, což ji poznamená na celý život. Rodiče ji později prodají jako čtvrtou manželku starému muži. Waris uteče nejprve do Mogadiša a pak do Londýna. Tam žije v tradičním oděvu, uklízí v kavárně a potkává fotografa, který ji dostane do modelingového světa. Její kariéra stoupá, ale problémy s imigrací a trauma z obřízky ji pronásledují. Nakonec se stane hlasem proti ženské obřízce a mluví o tom i na půdě OSN.ZHODNOCENÍ:Ve skutečnosti to však bylo mnohem naturalističtější, více traumatizující, pobuřující a šokující, než jsem si myslel. Tihle afričtí muslimové jsou totální hovada a ženská je pro ně na úrovni proradné hříšné děvky, kterou je třeba držet zkrátka tím nejkrutějším způsobem. No, je to prostě náročný životopisný dramatický snímek, po kterém jsem se necítil moc dobře, hlavně při uvědomění si, že tohle se pořád děje a že tento odporný zvyk tahají migranti z Afriky do Evropy.

Příběh je to velice zajímavý, dal bych snad i plný počet, kdybych neměl pocit, že to v několika místech (a řekl bych dějově i docela ne tak nezajímavých) nebylo takové zkratkovité, nedotažené. Schyluje se k nějaké scéně, která je pro Waris docela zásadní, už na ní jde a ... a ... střih, jsme o kus dál. To jsem tam pozoroval několikrát.

Čekal jsem, že to bude velká síla už jen vzhledem k mým nezměrným empatiím vůči Africe jako takové, ale že mě to až takhle rozsápe, v mých domněnkách vůbec nebylo. Nedílnou součástí mého vodopádu slz je i pod kůži vlézající soundtrack, který jen umocňuje veškeré hrůzy, kterými si musela Waris Dirie během svého mládí projít. O to víc jí obdivuju za to, kam se dokázala dostat a čím dokázala změnit svět. [viděno v Edisonline 24.6.2023]