Krotitel Morant (1980)

Pozoruhodná súdna dráma, pretkávaná nemenej dramatickými scénami z Búrskej vojny, ktoré prostredníctvom flashbackov slúžia primárne ku konečnému zloženiu príbehovej skladačky s emotívnym koncom. Nosným prvkom filmu je hlavne morálnosť vedenia vojny a následné hľadanie obetných baránkov za cenu "vyššieho dobra". Film je skôr komorného charakteru, a dáva preto vyniknúť hlavne scenáru a hercom. Kvalita tohto filmu len potvrdzuje vysokú úroveň austrálskej kinematografie v 80.-tych rokoch, a je trochu škoda, že tento film je trochu v tieni ďalšej (proti)vojnovej klasiky Gallipolli. Rozhodne by si totiž zaslúžil vyššiu divácku pozornosť. 80%.

Inu, co je vlastně spravedlnost, jak ji vnímat a uchopit, když jsou veškeré události mj. součástí nebo-li přímo následky válečné mašinérie a vyhrocených politických vztahů... Kdyby neměl tento film dle skutečného příběhu tak úderné tragické vyvrcholení, nejspíš by se jeho působivost tolik v závěru neznásobila – ač tvůrci předvedou své mistrovství už během zpracování jednotlivých scén i pečlivě vedeného vyprávění ve dvou neustálých se střídajících časových rovinách, v nichž je rozhodování vedoucích postav plně ovlivněno rozpoutaným válečným konflitkem, na bojišti v akci i u soudního řízení. Po celý čas jsem zároveň hltal úžasnou filmařinu, skvoucí se jednou v nápaditě promyšlených vizuálních kompozicích, jindy strhujícím dobrodružným pojetím bitevních akčních scén na koních, či také samotným zachycením dobové historické atmosféry. Z Edwarda Woodwarda v rozporuplné titulní postavě Moranta jde dokonalá hrdost se silně pozitivním vztahem k profesi i jistý emoční chlad ve vztahu k následkům svých činů, což dohromady o to snadněji umožňuje poctivě,pouzevykonávat rozkazy. Vynikajícím výkonem a též charismatickou osobností upoutá i většina dalších herců, osobitě pak Jack Thomspon jako vedoucí major. Celkově u mě zatím určitě jeden z TOP 3 australských filmů spolu sCestou1971 aPiknikem na Hanging Rock.[95%]

Tohle je velice zajímavý film, už proto, že stojí na reálném případu, který řešil britský válečný soud během búrské války. Skvělé je, že tvůrci nedělali z obžalovaných nějaké svatoušky (i když možná trochu jo, v reálu Morant nechal postřílet i 8 búrských učitelů, co pochytal někde u školy) a od začátku se neřeší, zda postříleli zajatce, civilisty, nebo někoho používali jako živý štít, protože to skutečně dělali. Řeší se, kde začíná linie odpovědnosti a kdo ještě plní rozkazy, a kdo už páchá válečné zločiny. Ono celé britské angažmá v jižní Africe bylo trochu na hraně, metody byly nevybíravé i vůči civilům a kriminalita mezi vojáky byla vysoká. Zkrátka už začátkem 20. století se ukázalo to, co později předvedli Rakušáci na Balkáně v první válce, Němci v Bělorusku ve druhé, Američani ve Vietnamu a Sověti v Afghanistánu. A sice, že jakmile začne regulérní armáda bojovat na nepřátelském území v partyzánsky vedené válce, dřív nebo později se to bude válečnými zločiny jen hemžit.

Vedľajší produkt vojny, ako v tomto filme nazvali vojenský súd je už väčšinou dopredu prehratou partiou. Tento film je však aj obžalobou britského impéria z radov jej vlastných - Austrálčanov. Krivda, v našich končinách prakticky neznáma, no v austrálskej kinematografii často riešená (viď. napr. Gallipoli od režiséra Weira). Kubrickové Paths of Glory zdieľa ten istý námet, no mne osobne strelil do srdca Bruce Beresford so svojím krotiteľom Morantom. 90%

Búrská byla vlastně jednou z předeher 1. světové války (spolu s balkánskými válkami 1908-1914). Britové nechtěli riskovat dalších třináct vzpurných kolonií a proto se jejich dokonale vycvičená imperiální armáda mezi lety 1880-1902 snažila zkrotit vzpurné holandské starousedlíky, kteří se rozhodli, že si do toho jak zacházejí s černochy a využívají přírodní zdroje nenechají mluvit, obrátili se proto o pomoc na nepřítele Británie, Německo, které ihned rádo pomohlo děly a mauserovými opakovačkami, jenom aby se Britové vysílili a Němci mohli snadněji dosáhnout iráckých naftových polí. Pravda, pověstná britská vynalézavost se tentokrát zvrhla v Kitchenerův plán "rukojmích", búrských rodin držených ve speciálních táborech a majících přinutit muže, aby přestali bojovat, mučení a zabíjení zajatců, nebo štvaní domorodých kmenů proti Búrům, kteří byli nakonec stejně poraženi a donuceni se podrobit britské správě, role Německa v této válce také nezůstala skryta, zvláště když němečtí agenti vyvolali několik povstání v Afgánistánu a Iráku, které Britové horko těžko potlačili. Pověst Anglie byla pošpiněna, viktoriánská korektnost k nepříteli a dodržování všech pravidel války jíž byla britská (a podle jejího vzoru vycvičená i japonská) armáda proslulá dostala velkou ránu v zákopech 1. světové války aby se nakonec převrátila do pomstychtivé krvežíznivosti po německých masakrech britských zajatců a raněných ve Francii 1940. I vítězové se dopustili válečných zločinů, jenže, byla to cena za zničení nacistického moru příliš vysoká? Dávám 4* protože nejlepší "antiimperiální" film je Pahorek.