Král Staten Islandu (2020)

Chtěl sem vidět něco, kde mi Pete Davidson dokáže že umí hrát i vážnější věci. A dostal jsem. Hodně tomu pomáhá i fakt, že se v mnoha aspektech film shoduje s Davidsonovým životem, a tak působí v roli přirozeně a celkově je to hodně civilní a autentické. Příjemná dramedy o vztazích, dospívání a příměstském životě, která těží z feel good tónu a uvěřitelných postav.

Strašný zevlák, který dojde prozření. Těch pět slov stačí na popsání filmu dokonale. Zevlák vypadá jako mladý Steve Buscemi, kterého ve filmu i potká, a i od něj dostane podnět ke změně v životě. Je to celé o obyčejných lidech, v pohodové civilní atmosféře a s trochou velmi chytrého humoru. Bohatě to stačí, aby to byl dobrý film.

Poměrně působivé, z velké části ,,prý” autobiografické drama, které ve mě vyvolalo převážně pozitivní dojmy, o které se postaraly především výrazné a trefně obsazené postavy, působivý styl zpracování a i navzdory žánrovému zařazení z obsahu pramenící feel good pocity, kdy se to zde sice o nic vtipného ani neotře, i tak jsem z toho příběhu byl ale spíš v pohodě, než nějak emočně na dně. Každopádně žádná sranda to skutečně není, postavy tu jsou vesměs spíš v prdeli a zářivá budoucnost v nedohlednu, na druhou stranu se prostě jedná o docela civilní snímek, s tradičními rodinnými a osobními problémy, kterými se projde naprostá většina famílií a v tomto případě ,,mladých dospělých” po celém světě, kteří naprosto vůbec netuší, co se sebou, a to mě zde právě bavilo, že se zde tvůrci nesnaží o jakékoliv hraniční životní situace, ale jedou skutečně jen na vlně běžnosti a tuctovosti, takže divák se pak mnohem lépe dokáže vcítit do situací a duší jednotlivých postav, a prostě to funguje a baví. Středobod Krále Staten Islandu tu ovšem opravdu představují jednotlivé postavy, jejich charaktery, pocity a rozhodnutí, a i ty tu lze vesměs považovat za věrohodné, a i když působí fakt obyčejně, tak jsou zároveň i výrazné a zajímavé, takže čas strávený v jejich přítomnosti rozhodně nenudí a vesměs jim zde divák může přát, aby dosáhli svých vysněných cílů. Herecky jinak filmu nelze též co vytknout, ústřední duo Davidson/Burr jsou vážně neotřelí a výrazní týpci, kteří na sebe strhávají veškerou pozornost a je to fajn, Tomei je pořád kotě, no a ostatní pak vydařeně přihrávají, takže casting skvělý. Abych ale zas jen až tak nechválil, tak za zcela fungující musím označit emoce, což vzhledem k obsahu a hlavně jeho cíli není určitě v pořádku, a možná bych uvítal i výraznější prostříhání, jelikož dost často se to zbytečně plácá na místě, takže o nějakém záživném spádu v souvislosti s tímto dramatem hovořit nelze. Celkově mě to i tak tedy ale převážně bavilo, nicméně důležité je ale aby se to potencionálnímu diváku trefilo do nálady, jelikož se nejedná o film, který je působivý a funkční za každých okolností.

Zoots je kráľ, ale vlastne obidve scény so sprepitným boli na parádu parádnicku. Ale poďme k filmu ako takému. Herecky tomu nie je čo vytknúť. Pete Davidson to buď totálne perfektne hraje, alebo je aj v reále takýto ch*j, lebo bol úžasný v roli Scotta. Marisa, ako som to už viackrát písal, je jedna z najkrajších milfiek Hollywoodu a zreje absolútne prekrásne, plus herecky je dokonalá takže nie je vôbec o čom. Všetci další herci vo vedľajších úlohách boli perfektní a vlastne sa mi len ťažko hľadajú nové slová ako to vyjadriť, aby som sa neopakoval. Proste s príbehom žili a bolo to vidieť. Navyše citlivá réžia Judda Apatowa ich viedla zľahka od scény k scéne a spolu vytvorili excelentnú drámu zo života. Bohužiaľ sympatie, ktoré prechovávam k tvorcom tejto drámy, nedokážem prechovávať k hlavnej postave. Scott je proste u mňa dvadsať štyri ročný vágus a feťák bez vychovania, bez štipky zodpovednosti a zmyslu pre povinnosť. V podstate ma sral od prvej po poslednú klapku. Inak to nebolo ani s jeho partiou, ale film je hlavne o ňom, takže celú zlosť smerujem k nemu. Vlastne mi bolo ozajsky ľúto jeho mami. Jedného by mohlo napadnúť ju obviňovať z toho aký je to kretén, ale faktom zostáva, že deti mala dve a to druhé takto vypatlané, neschopné ani nevychované rozhodne nebolo. Práve naopak. Áno, sledovať tú bandu zhúlených retardov, a najmä ich počúvať bolo občas ozaj zábavné, ale uvedomenie si, že také indivídua ozaj existujú a žijú z mojich daní, to je na pištoľ. Ale film je to skvele nahláškovaný, s aktuálnym posolstvom pre mladú generáciu, a je takpovediac skutočný aj bez toho, aby na začiatku vypísali “Based on true story”. A pre tých čo to nebudú nikdy pozerať, priblížim vám citátom z filmu aspoň to ako vyzeral Scott. Povedala mu to babenka, ktorá ho milovala. “Máš úplne průsvitnou kůži a kruhy pod očima máš tak tmavý, že vypadáš jak anorektická panda. Vždycky jsi bledej, jako když máš nějakou nemoc, ale ještě to nevíš. Vypadáš, jako by ses měl rozpadnout, když se tě dotknu.” 😂😂😂. A lúzrova reakcia? “Promiň. Nedaří se mi moc dobře.” Film je o tom, ze každý sme si strojcom svojho šťastia a netreba sa vyhovárať na osud a tak. A mimochodom, vyhráva scéna v lekárni. Čistý smiech cez slzy. 5 hviezd za film, ktorý nemá konkurenciu ani medzi drámami, ani medzi komédiami. Zážitok, ktorý musíte vstrebať postupne počas 136 minút a dať tomu naozaj čas. Oplatí sa, lebo je to pozitívna nálož, ale citovo diváka nijako nevydiera. Prekvapilo.

Apatow se od čistých komedií posunul ke komediálnímu dramatu a v tomto případě mu to vyšlo velmi přesvědčivě. Davidson a Burr táhnou celý snímek bez klopýtnutí, Tomei skvěle sekunduje. Scénář nenudí a dvě hodiny pohodlně utečou. Soundtrack je rozsáhlý, ale často nenápadný, klidně mohlo být více pecek puštěných naplno.