Krabat: Čarodějův učeň (2008)

Osobně mám tuhle verzi raději než původní Českou animovanou -Čarodějův učeň. 120 minut je sympatická délka, ovšem kdyby existoval režisérský sestřih delší o dalších 30-60 minut, vůbec bych se nezlobil. Nicméně: Postavy jsou sympatické, hlavní hrdina není kýčovitý klaďas, Paula Kalenberg je sympatická a... budu si muset přečíst knihu. 5*

Němci zfilmovali lužickosrbskou legendu Krabat a bohužel se nestane legendárním filmem. Na druhou stranu katastrofa se také nekoná. Prostě čistý průměr. Škoda že to není trochu originální s nějakým nápadem, nebo atmosférou. Možná by stačilo autorské výtvarné zpracování kulis, cokoliv, co by ho posunulo. Mohl to být čtyřhvězdičkový film. Tvůrci se zuby nehty drží evropského průměru. Speciální efekty zvládli dobře, správně využívají tmy, která zakryje nedokonalosti, ale to nestačí. Musím se přiznat, že jsem občas hopsal v prohlížení dopředu a zastavoval jen u příběhově důležitějších pasáží a vůbec to nevadilo, nic mi neuniklo. Krabatovu legendu už jsem znal a legendární u mě zůstane pořád v podobě filmu Karla Zemana.

Krabat sice není špatný, ale s animovaným originálem se rozhodně rovnat nemůže. Chyběla mi tu ta temnota, agresivita a brutalita, která byla ve verzi z roku 1975 vkusně podávána. Dokonce i když má Krabat o tři čtvrtě hodiny více, tak jsem měl pocit, že se do něho vtěsnalo mnohem méně než do původní verze. Snahu tedy cením, ale až jednou budu mít opět chuť podívat se na Čarodějova učně, tak si pustím verzi od Zemana.

Film má dobrou atmosféru, technické provedení a herecké obsazení. Bohužel se dějově liší od českého zpracování a tato verze mi přišla jako chaos, který do sebe na několika místech úplně nezapadá a na tom film hodně ztrácí. Knižní předlohu bohužel neznám, ale asi si ji přečtu, abych věděl, kde je pravda :) Mistr taky nebyl dost velký záporák, což mi na filmu trochu vadilo.

Kdo viděl kreslenou podobu "Čarodějův učeň", musel být opravdu zklamán. Ten potenciál, co příběh má, se zdaleka nepodařilo naplnit, a přitom minimálně první polovina byla vážně bezvadná. Jenže pak se děj začal odchylovat a konec přišel tak náhle, rychle, ukvapeně. No a tady máme výsledek.. Nutno však zmínit, že perfektní výkon zde předvedl obzvláště Daniel Brühl, jenž pak zcela pozásluze v následujícím roce získal roli v Hanebných panchartech.