Korsický případ (2004)

Průměrná francouzská komedie, která těm starším nesahá ani po špičku paty. Neurazí to, ale ani vám to nic nedá. Je zde pár scén, kde se pousmějete, ale když je tam šance, že by se to trochu rozjelo, utnou to v půlce a nakonec ta samotná scéna stojí za h**no. Opakuje se tu spousta stejných a odhadnutelných vtipů a herci do toho (logicky) nedávají srdce a odbejvají to, kde můžou. Dá se na to dívat, ale není to film, co bych asi za svůj život chtěl vidět více než ještě jednou. Za pár dní nebudete vědět, o čem to bylo. 50%

Clavier a Reno opět v akci, tentokrát ovšem o třídu slabší než v předchozích společných komediích (Operace Corned Beef, Návštěvníci, Strážní andělé). A nějaký společný "tandem" navíc tvoří jen cca posledních 15 minut stopáže. Děj je poněkud překombinovaný, humor mírně křečovitý. Objektivně 50 %, nahoru zaokrouhluji jen díky sympatické Caterině Murino, kterou si po Casinu Royale, Dovolené po francouzsku 3 a hlavně Nemilosrdných snad už konečně zapamatuji. A mám o důvod víc se podívat na Holky z naší školky, kde hraje také.

Christian Clavier a Jean Reno v pro ně dost typickejch rolích opět spolu a opět z toho vyšlo takový částečný zklamání. Nevim, čim to je, ale přestože oba herce mám hodně rád, tak když se sejdou v jednom filmu, tak výsledek neni nic moc. Né, že bych se snad vůbec nezasmál, ale přišlo mi to, že tento typ humoru mi moc nesednul. Evidentně film vzniknul vyloženě pro francouzský diváky a věřim, že oni se zasmáli určitě víc než já. Ale já nejsem znalec tamních poměrů, takže jsem určitě některý ty narážky a vtipy moc nepochopil. Slabý 3 hěvzdy.

Jak tak nad tím přemýšlím, tak hodně komedií  s Christianem Clavierem, co jsem viděl staví na střetu povah a kultur. A Korsický případ je určitě jedna z nich. O korsické národní povaze sice nic nevím, ale u střetu Pařížana s tamějšími svéráznými obyvateli jsem se bavil. Clavierovy ksichty mě zase dostávaly (:D), opět  předvadí takový komediální talent a charisma, že dokáže v pohodě zachránit i díry ve svém vlastním scénáří, pokud tedy nesleze ze scény. To jde zábava podstatně dolu. Ale tato letní blbinka se mi zdá trochu podhodcená, takže nemám problém se slabší čtvrtou hvězdou.

Nejsem si úplně jistý, zda budou Korsičané nadšení z toho, jak o nich smýšlejí, ale jisté je, že je to podobné, jako by o jižní Moravě natáčeli Pražáci. Christian Clavier je jeden z nejlepších komediálních herců, kteří se v současné Francii pohybují. Je to v podstatě génius co se týče mimických projevů a gest, protože tak jak s nimi dokáže pracovat jen on, to neumí nejspíš nikdo. Ch. C. je vlastně komik od pohledu. Jean Reno zase zvládá jak dramatické role, tak ty komediální. Ti dva celý film hrozně moc táhnou kupředu, hlavně prvně jmenovaný. Korsický případ je příjemná letní oddychovka, která se pyšní několika humornými scénkami, gagy a dialogy, ale v slzách s plácáním do kolen se počítat nedá. Krom již zmíněných dialogových vtipů je scénář a dialogy spíše slabé. Alespoň je možnost si prohlédnout krásy Korsiky a něco se dozvědět o místních zvycích, pokud je alespoň jedna storka pravdivá.