Kolik příběhů má den (2008)

První celovečerní film na světě, který je natočený fotoaparáty. Ostrava, město před našima očima. Unikátní časosběrná dokumentární koláž o proměně ocelového srdce republiky v město barev, kontrastů, industriální nostalgie i nejmodernější architektury. Pro Českou televizi vyrobilo Mr. A-Z Production a QQ Studio Ostrava. Na vzniku filmu se podílelo 22 fotografů, zejména však: Vladimír Mráz, Jan Kostera, Lubomír Chmelař, Antonín Genser, Pavel Kotala a další. Scénář, střih a režie: Vladimír Mráz, hudba: Dalibor Mráz (16 let!).
Se záměrem vytvořit filmovou kroniku Ostravy vznikly v zimě roku 2004 první záběry pro zamýšlený dokument. Vladimír Mráz začal objevovat prostor kolem sebe viděný (zdánlivě) ve zkratce. Neustále s sebou vozil fotoaparát a fotil především proměny světla v koloběhu dne nebo jiné detaily, na kterých si pro sebe objevoval ojedinělou metodu záznamu: dráhu slunce nad panoramatem města nebo nad industriální krajinou, stmívání, světlo putující po kalužích, stopy aut ujíždějících na napadaném sněhu, pohyb holubů atd.
Sám o svých tehdejších pocitech říká: „Byl jsem utahaný z plánovitého stylu života, hledal jsem nahodilost. A objevil jsem krásu všední banality. Pochopil jsem, že kolem nás je mnoho neviděného.“ Pomalu se začala upřesňovat představa budoucího dokumentu, ve kterém samozřejmě nejde pouze o tyto kreativní detaily, ale o záznam víc než tří let ze života města, které se proměňuje v architektonickém celku, v „nervním“ oběhu infrastruktury i v jednotlivostech životního stylu. Přidávali se další fotografové, nakonec ostravskou dennodenní realitu zaznamenávalo dvaadvacet fotoaparátů na padesáti různých místech.
Velmi zjednodušeně řečeno intervalové snímání neboli časosběr je schopnost některých fotoaparátů snímat fotky v přesném časovém rozmezí po určitou dobu. Pro přesnější představu: 240 obrázků, které tvoří ve výsledku necelých 10 vteřin dokumentu, se snímaly 2 hodiny. Od prvních kratších věcí, postupovali tvůrci ke složitějším záměrům. Vytvořili si systém každodenní archivace nafoceného materiálu, jeho dílčího zpracování a průběžného sestřihu. Dnes předkládají výsledek čtyřletého úsilí – dokument natočený fotoaparáty, v němž jedna minuta je tvořena 1 500 a jedna hodina 90 000 fotografiemi.
Snímáme-li jeden prostor po dobu jednoho dne, měsíce, či dokonce několika let, jsme blíže poznání pochopit význam tohoto místa. Lidé přicházejí a odcházejí a cosi nad tím vším zůstává. Nejenže se zdokonaluje technika snímání, ale mění se i témata. Jestliže dřív byla Ostrava schematicky charakterizována proudy oceli a rekordními výkony začerněných šlachovitých těl, dnes sledujeme, jak se toto město proměňuje v urbanistickém celku i jak se proměňují lidé zachycení ve studovnách, na hudebním festivalu nebo v okamžicích výsostně soukromých; některé ne nepodstatné drobnosti připomínají, že tento životní prostor má svůj vnitřní rytmus odehrávající se v provázanosti s přírodou zachycenou v průběhu ročních dob.
Toto rozdělení na pozoruhodné a běžné, na mezní a banální se vytváří intuitivně při skládání motivů vznikajících uvnitř záběrů. A pak si jako diváci náhle uvědomujeme pomíjivost a ohraničenost okamžiku kratšího než mrknutí oka, který ve velké četnosti dalších, vzniklých stejným způsobem, zprostředkovává poznání, jež si svoje meze stanovuje samo. Střídají se zároveň dvě fáze: každodennost a rozhodující moment, rozpor, který do každodenní banality vnáší nevysvětlitelný zlom, či pocit.
Dokument vznikl za podpory Moravskoslezského kraje. Tvůrci připravili minutový trailer, který budou před projekcemi filmů uvádět ostravská kina. Možná tedy i vy uvidíte krátkou ochutnávku dokumentu ve vašem kině. Fotoaparáty jsou stále na svém místě a dál snímají realitu ostravských dnů. Dokument se stále bude aktualizovat, přidávat další scény ze života Ostravy. Film Kolik příběhů má den nemůže být nikdy definitivně dokončen. Tak jak se mění svět kolem nás, tak se bude měnit i film. Stále budou přibývat nové obrazy, pohledy a záblesky ze dnů všedních i svátečních a divák tak bude moci sledovat, jak Ostrava v průběhu let mění svoji tvář.
Režisér, scénárista, kreativní ředitel QQ studia Ostrava, producent animovaných filmů Vladimír Mráz (víc informací na www.qq.cz) spolupracuje s Televizním studiem Ostrava už řadu let. Divákům jsou nejvíc známé lifestylové magazíny Pod pokličkou a pořady Bydlení…, Zahrada… a Chalupa je hra, a také celovečerní animovaný film Báječná show. Celá řada znělek i grafiky pořadů nesou rukopis QQ Studia. Tentokrát Česká televize uvádí jméno Vladimír Mráz v souvislosti s unikátní kronikou metropole moravskoslezského regionu.
Významnou součástí dokumentu je hudba. Minimalistické téma přichází s rytmem, který koresponduje s obrazem a doplňuje nevšedně všední atmosféru. Autorem je teprve šestnáctiletý Dalibor Mráz. Režisérův syn, student Janáčkovy konzervatoře Ostrava a trojnásobný mistr ČR ve hře na bicí sadu, má domácí studio a zkušenost s tvorbou televizních znělek. Tentokrát se pracovně sešel se svým otcem. Dalibor komponoval a nahrával jednotlivé skladby, otec režisér je hned v domácí střižně zkoušel s obrázky a dával mu opět další podněty, které Dalibor velmi operativně měnil.