Klub sebevrahů (2007)

3*díky tipu jsem se dostal k této černé komedii, jejíž předloha je už hodně stará a s podobným motivem bylo natočeno už dost filmů ... pro mě to však byla premiéra. Nemůžu říct, že jsem se nebavil, ale měl jsem o něco vyšší očekávání. Výsledné tři hvězdičky tak akorát představují můj pocit z filmu, protože když už vím, jaké parádní komedie dokáží Španělé natočit, tak jsem byl spíš zklamán. Možná příliš civilní, naivní, filmařsky i herecky nevýrazné a málo bláznivé na to, o jak extrémní téma se jedná. Přesto je to v rámci komedií trochu lepší průměr.[ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ]

Po čase jsem se podruhé podíval na španělský Klub sebevrahů a musel jsem oproti svému původnímu hodnocení hvězdičku přidat. Výborná parta emocionálně nestabilních jedinců, jejich terapeutka, která je v mnohém předčí, skvělé dialogy a úžasný nápad inspirovaný Robertem Louisem Stevensonem tvoří dohromady tuto černou komedii, která mě fakt bavila. Díky provedení prvního zabití jsem si opět připomněl komedii Ryba jménem Wanda a zoufalého Kevina. Nejvíc mě potěšilo, že se tvůrci nenechali unést a netlačili snímek do šílených extrémů, takhle zůstal film v civilní rovině, což je jasné plus.

V úvodní půlhodině skvěle se tvářící černá komedie z velkým potenciálem. Několik vtípků je opravdu smrtících, ale čím víc se blížil konec tím víc se to blížilo romantice. Z hlavního hrdiny se ze sympaťáka začíná stávat otravný hovado.A já se přistihl při tom, že je mi úplně jedno jak to skončí. Jediná postava, která mě dokázala v každé scéně zaujmout je nejhorší psycholožka na světě. Je to škoda. Ale z někým trošku cyničtějším z toho mohl bejt výborný film.

Film s mrazivě vzrušujícím námětem a obstojným příběhem, který však nedokáže v závěru naplnit očekávání, která si sám v první půlce předhodí. Mohla to být geniální černá komedie o bandě, co hraje jakousi karetní podobu ruské rulety, ale od druhé poloviny děj padne pod nával růžových kapesníčků a míří vstříc zaslzeným koutkům, rozmazaným řasenkám a obskurnímu happyendu. Škoda, potenciál byl v absolutně nepolárních hodnotách. Vyzdvihnout musím emo anděla se jménem Lucía Jiménez, do filmu sedí na jedničku. [prosinec 2008]

Našedlá komedie, která by strašně ráda byla černou.