Kemp smrti (2022)

Po nějakých deseti minutách, konkrétně po poměrně dlouhé scéně, kdy Kevin Bacon, coby vedoucí kempu pro gaye a lesbičky, přivítá nově příchozí táborníky, jsem musel film vypnout a až do druhého dne jsem nabíral nové síly, abych to nějak zvládl dokoukat, jelikož v moment, kdy Bacon řekne kluci do chatičky vlevo a holky do chatičky v pravo, načež tam jedna z postav zůstane stát s tím, že se neidentifikuje ani jako kluk, ani jako holka, ale jako Oni, tak to jsem šel do kolen a prostě jsem nemohl už pokračovat, jelikož to již na mě bylo totiž za těch deset minut až příliš. Naštěstí po uplynutí této doby se to celé v ohledu nekompromisní propagandy kolem LGBT komunity ale krapet uklidní a i když je do diváka cpána i nadále, tak do popředí se dostane už i trochu nějakého toho děje, takže to ve výsledku není nakonec až takové peklo, nicméně jen tak mimochodem, můj názor je stále ten samí, že tyto propagační filmy na podporu zmíněného hnutí dělají všem těmto lidem opravdu jen ,,medvědí službu” a většinu heteráků už z principu jen serou. Každopádně k filmu samotnému. Když si divák tedy odmyslí ten zásadní LGBT prvek, tak z toho nakonec vzejde sice tuctový a předvídatelný slasher, který toho za celou dobu příliš nenabídne, ale stravitelný to tak nějak je. Zápletka je tedy až směšně prostoduchá, nenápaditá a až na poslední čtvrthodinku nezáživná, k nějakým mordům pak dojde právě až na konci, ale očekávat nějaká jatka je zbytečné, jelikož většina vražd se odehraje jen v náznacích a mimo kameru, napětí se jinak ztratilo asi někde v lese, stejně tak jako atmosféra, no a co se týče postav, tak to mě až děsí že to vyslovím, ale mě vesměs přišli poměrně sympatické a žádná z nich mě vyloženě neiritovala. They/Them bude tudíž představovat pro většinu diváků, vzhledem k až k extrémně protlačovanému tématu LGBT, sice nejspíš asi dost náročnou podívanou, výsledek ale není nakonec až tak hrozný, jak by se mohlo zdát, každopádně i tak, vyhnout se tomu bude asi pro každého ale přeci jen lepší.

John Logan by měl spíše zůstat u psaní scénářů než režírování, protože tohle dopadlo špatně. LGBTQ+ nepodporuji, takže tohle není nic pro mě, a u některých scén jsem kroutil hlavou. Většina postav mi spíš vadila a bohužel je během filmu nepoznáme více do hloubky.
Na začátku se film sice snaží diváka zaujmout, ale moc se mu to nedaří – chvíli mi trvalo, než jsem se do filmu zadíval. Občas jsem si dokonce ani neuvědomoval, že mám vlastně sledovat horor, a že tam běhá postava, co zabíjí. To filmu celkem trvá a film se pořádně rozjede až na samotném konci.

Kdo s čím zachází, s tím také schází. Snímek pro tolerantního diváka není prvoplánově určen hororovému, jak je uvedeno v žánrech, byť svým způsobem to horor je. Psychologické drama o lidech, co se hledají, a těch, co místo pomoci je chtějí předělat k obrazu svému. Nutný spoiler - všichni vedoucí tábora jsou gayové a lesby, včetně Owena, kteří se snaží svoji přirozenost potlačit, ale moc se jim to nedaří. Ostatně proti gayům a lesbám vystupují nejhorlivěji vždy gayové a lesby, co se nedokážou se svým stavem vyrovnat. Až konec dostane temnou šťávu, byť o nějakém gore nemůže být řeč. Na druhou stranu zde vlastně není ani potřeba. Nepochopení filmu tedy plyne z nešťastného žánrového zařazení, páč natěšený horror fans je zákonitě zklamán. Tvůrci se měli rozhodnout - zda drama, které bych klidně vynechal, nebo přímočarý masakr, co bych si dal.

Čakal som síce horší výsledok, ale je pravda, že na sociálnu drámu je They/Them príliš ploché, na triler málo napínavé a na horor by som očakával, že sa aspoň miestami budem cítiť vydesene. Navyše je škoda, že cieľová skupina vraha veľmi ľahko a pomerne rýchlo naznačí, kto sa skrýva pod maskou. Na druhej strane oceňujem originálny námet kempového slasheru zasadaného do konverzného tábora pre LGBT+. O podobnom filme som skutočne nikdy nepočul. A, samozrejme, Kevin Bacon bol ako vždy super, no milo ma prekvapili aj menej známi herci – menovite nebinárny Theo Germaine a transrodová herečka Quei Tann.

To že je někdo úspěšným scénáristou ještě neznamená, že bude i skvělým režisérem. A Logan jím rozhodně asi nikdy nebude. Tentokrát si vzal na mušku dosti ožehavé téma (hlavně poslední doby) a moc kladně přijat nebyl. Ani širokou veřejností, ani samotnou LGBTQ komunitou. A já musím souhlasit, že tento mix slasheru a agitky pro sexuální menšiny moc dobře nedopadl. Naštěstí to nebyl až takový „výplach“, jak jsem si zpočátku myslel. Když jsem totiž viděl tu sebranku, co vylezla z autobusu, měl jsem chuť tento film prostě vypnout. 
 
Jsem už trochu starší generace (řekněme jedno z Husákových dětí) a má tolerance má určité meze. Dokážu překousnout a tolerovat homosexuály – mám mezi nimi i pár známých (když mě nechají na pokoji, dokážu se s nimi normálně bavit a nemám žádný problém), nad transkama jen kroutím hlavou, ale jak slyším nebinární – xté pohlaví, otevírá se mi kudla v kapse a tihle lidé by se měli jít někde léčit a ne to furt všude cpát do televize, novin a dokonce i školních knížek…
 
Nechci ale tento kousek jen hanit. Dojde i na nějaké to mučení a vraždy a tady si získal alespoň nějaký ten kredit. Sice to místy nedávalo smysl, jak mohl vrah tak rychle někoho zabít, aby byl v další scéně na jiném místě (asi se dokázal teleportovat), ale co už. Na to jsme si u slasheru už jaksi zvykli. Mrtvých však na můj vkus bylo málo. Navíc identita vraha lze odhadnout hned na začátku. Škoda, že většina mordů se odehraje mimo záběr kamer. Jako celek to však nemělo ani na průměrné ohodnocení. Přece jenom ta omáčka okolo není moje krevní skupina. A co se hereckých výkonů týče, taky žádná sláva.