Kdyby... (2008)

V histórii sa na kdyby nehrá a je naozaj ťažké odhadovať, čo by bolo keby. Ale bránili sa aj oveľa väčšie krajiny, ako Francúzsko a neudržali sa ani pár týždňov... Spracovanie dokumentu je lacné, ako keby šlo o prácu na vysokej škole. Taká zlátanina, pri ktorej sa dá len konštatovať "Kdybych nebyl debil, tak bych něco zdědil..."

Skrovný dokument o fiktivních událostech, které se mohly odehrát, kdybychom si tenkrát v osmatřicátém s požadavky nacistického Německa, posvěcenými našimi domnělými spojenci, vytřeli zádel. Je jasné, že bychom dostali ukrutně na záda a nevím, jak neslavně bychom dopadli, otázkou ale je, jak by tyto události ovlivnily další průběh války, která byla i tak na spadnutí. A hlavně, zda by nás historie namísto kolaborantů a německých pejsků, označila za hrdé a neústupné mrtvoly, nebo za hloupé agresory, kteří za to všechno mohou, protože kdyby přistoupili na dohodu, nic z toho by se nestalo. Ono, po boji je každý generál a na žádné kdyby se nehraje. Občas je ale velmi složité, smířit se s tím, jak věci dopadnou. V tomto případě pro naše všetečné svědomí a zachování hrdosti, kterou jsme v očích mnohých pozbyli. Především sami před sebou. Jak ale vždy říkala moje prababička: "Hrdinů jsou plné hřbitovy". Přesto si myslím, že i tyto fiktivní události, kdyby se udály, by směrovaly národní mentalitu jinam. Ta by snad stála na jiných a hodnotnějších principech, než nyní. Ale to je pouhé kdyby. 55%

Žádné kdyby neexistuje. Hrané je to pro kočku a historicky byla vynechána spousta proměnných a to včetně skutečného potenciálu jak našeho vojska tak i vojska německého přičemž je tam dalších XY kdyby, které nebyly zohledněny a tak tento počin zůstává z hlediska tvůrčího téměř na odpadu a z hlediska historického tak na jednu hvězdu max. Odpad tomu nedám jen z důvodu nápadu, ten alespoň za něco stál.

Povedený dokument ukazující alternativní historii a odpovídající na palčivou otázku "Co kdybychom se tenkrát bránili". Po řemeslné stránce člověk nemůže chtít od českého dokumentu zázraky - to, že měli tvůrci jen velmi omezený rozpočet lze poznat. Většinu filmu tvoří autentické záběry z 2. světové války, prokládané hranými vložkami s generály a důstojníky někde v bunkrech (něco na styl herních videí například z herní série Command & Conquer). Celkový dojem z filmu mám ale kladný.

Po jedné z mých četných návštěv našich pohraničních opevnění se ve mně opakovaně vzbouzely otázky, jak by naše pevnosti asi obstály v boji při obraně naší země. Částečnou odpověď přináší tento fiktivní dokument, který zároveň ukazuje, jak bychom pravděpodobně dopadli, kdybychom se nepodřídili mnichovskému diktátu a postavili se na odpor...