Kate Winsletová - hlavně opravdově (2024)

Vyrůstala hodinu od Londýna. Rodina neměla peněz na rozdávání, držela nicméně při sobě a hlavně si předávala z generace na generaci lásku k divadlu. Než si mohla zahrát nespočet silných partů, zažila kritické pohledy druhých, protože, jak sama říká, měla docela nadváhu. Vyrovnávala se tak mimo jiné s předsudky castingových režisérů. Ponižování a pochybnosti nicméně překonala, vytrvalost u konkurzů se nakonec vyplatila. Získala roli v televizním seriálu Temná sezona, nadále zkoušela štěstí v Londýně. V 17 letech se jí dostal do ruky první pořádný scénář: Nebeská stvoření dnes slavného Petera Jacksona. Zaválela a vzápětí se zaskvěla hned v několika adaptacích literárních děl, současné postavy na začátku své kariéry prakticky nehrála. Následovala aristokratka odmítající svazující pravidla vyšší třídy Rose v Titanicu a totální zájem i posedlost médií. Přesto odolávala vábení hollywoodských sirén a astronomických honorářů. Na enormní pozornost ze všech stran zareagovala tak, že kývla na nezávislý kus od Jane Campion. Nikdy se nehrnula do jednostranných rolí, nehledala ideální hrdinky. Režiséři jí svěřovali silné, vnitřně komplexní ženy, stejně tak civilní postavy s chybami i slabostmi. Pokaždé předvedla vydatné emoce, ostatně má neuvěřitelných 14 nominací na Zlatý glóbus (z toho 5 cen) a 7 nominací na Oscara (a sošku za drama Předčítač). Je fajn, že si dokument všímá i televizních sérií. Stejně tak toho, s jakou buldočí silou ukazovala ženskou přirozenost, což byl u ní po celou dobu důležitý a dlouhodobý motiv. Odmítala hollywoodský ideál „dokonalosti“, kdy od počátku kariéry čelila tlaku na hubnutí. Často si vybírala role, kde její tělo není idealizované ani stylizované. Dbala o civilnost a autentičnost, chtěla, aby tělo představovalo součást příběhu, ne objekt. Ostatně zajímavý je i její postoj proti retuším (spor s magazínem, který ji na fotografiích digitálně „zeštíhlil“). Hereččin přístup pomohl normalizovat přirozené ženské tělo ve filmu. I její postavy bývají unavené, zranitelné, balancující, někdy i fyzicky obyčejné. Právě to jim dává větší uvěřitelnost. Také tohle dokument solidně obsáhnul.

Kate Winslet. Herečku som vzala „na milosť“ až po filme Večný svit nepoškvrnenej mysle. Aj s jej hereckým partnerom Jimom Carreyim, voči ktorému som prechovávala rovnakú antipatiu a mala ho zaškatuľkovaného ako Kate po Titanicu. (Prečo Titanic neznášam, je na inú tému). Film vznikol v r. 2004 a Kate bola na filmovom plátne už 10 rokov. Dnes oceňujem postavy, ktoré Kate dokázala zvládnuť bravúrne, páči sa mi aj jej životný postoj. Krásna žena a presvedčivá. Mám rada ženy, ktoré sa neboja starnutia.

Vyslankyně titánstí, jak myslet emocí, která je jí vlastní. I po aktu, s karem na rtech, když vyplouvá na povrch. Její Hanna - pohana, svědkyně katyně, která si vyslechne svoje. O rozevřené jehle v hlavě. Vyzyvatelka bytí - nebytí. Rozestele své vinné. Už nemá nouzi. Rozumí lasu lásky citové. O parník.

Kate mám ráda. Autentická, svéhlavá, schopná, pracovitá, s mimořádným osobním kouzlem. Bavila mě vždy, protože má šťávu.. Dokument je fajn.

Trochu moc Titanicu...