Kachna na pomerančích (1975)

Talianska konverzačná vzťahová veselohra, v ktorej si asi oveľa viacej zapamätám naprosto vyzývavé vnady zo stranyBarbary Bouchetovej, stvárňujúcou pomerne dosť naivnú sekretárkuPatty, ako povedzme práveMonicu VittiovúsUgom Tognazzimdohromady, keďže sa títo dvaja talianski sympatickí predstavitelia, začali pomaličky, ale isto už predsa troška i viac medzi sebou prehrávať [a miestami dokonca aj strápňovať], no napriek tomu si myslím, že príslušný titul v podobeKačice v pomarančovej omáčke, ktorý by sa dal následne klasifikovať, akoCommedia all'italiana→komédia v talianskom štýle, rozhodne v rámci celku napokon u mňa celkom obstojí, pretože režisér v podaníLuciana Salcea, ma stále zamestnával „šťavnatými dialógmi,” čo ma primälo byť neustále v strehu, a to vskutku ďalej ani nehovoriac o tom, s akou pestrou paletou zvukomalebných indícií, vlastne tento ústredný protagonistaLivio Stefani,naostatok obstojne narábal, všemožne sa snažiac zachrániť svoje 10-ročné manželstvo, ktoré sa zrazu a náhle ocitlo v troskách, čo by sa dalo prisúdiť jeho drahej polovičkeLise Stefaniovej, ktorá si našla milencaJeana-Claudea; nastával zaujímavý pohľad na blížiaci sa víkend, počas ktorého si toto kvarteto postáv, určite bude mať čo od srdca povedať, resp. topiaci sa "paroháč," sa aj slamky chytá; hm..., tak to by som si mal namojdušu niekedy vyskúšať pozrieť irovnomennýfilm s Fufuom...•Síce druhýkrát by som si to znovu už zrejme vôbec nezopakoval, ale ako príjemná "jednohubka," ma nijakým spôsobom neurazila, no zároveň teda ani extra nenadchla.

Luciano Salce byl génius průměrnosti italského filmu. Maloměšťácká tuctovost z jeho snímků doslova sálá a Kachnu na pomerančích s odstupem času drží nad vodou už jen přítomnost Monicy Vitti a Uga Tognazziho v hlavních rolích. Přece jen šlo o výrazné představitele a zajímavé typy své herecké generace. Na Kachnu na pomerančích se dá pohlížet jako na ozvěnu sexuální revoluce 60. let, která do italského filmu dorazila později (dekádu předtím ještě existovala v Itálii poměrně silná cenzura). Bohužel film, který ani ve své době nijak nevyčníval ze záplavy ukřičených italských komedií, už vyčpěl a dnes po komediální stránce prakticky nefunguje. V československém prostředí, kde se snímek promítal a vysílal v televizi, filmu pomáhalo západní pozlátko - luxusní róby i zařízení rezidencí společenské smetánky, kde se příběh odehrává. Za mě s výjimkou herců už film nemá co nabídnout. Celkový dojem: 45 %.

Symfonie hlavně namaštěných bradavek „naší“ odsunuté šťabajzny Barbary (která tady teda vypadá spíš jako nějaký replikant), ale dobře, kadence vtipných dialogů je docela slušná. Akorát jsem to celou dobu šacoval na silné 3* (taky za dobrý dabing, Balzerová sedla náramně), které za níže zmíněnou přidanou hodnotu zvednu na 4, leč ten konec je tak slaboduchý, že bohužel. Přece jen kladu nějaké nároky i na nenáročné italské komedie... - - - Monica ve snové scéně coby oddávající ve velkých brýlích... jakože mňam

Nakonec tu pátou hvězdičku přece jen dám. Je to vynikající konverzační komedie. Chápu, že každému tenhle humor prostě nemusí sednout, ale já jsem se skvěle bavil když jsem to viděl poprvé i po více přehrání. Od režiséra Luciana Salceho jsem viděl první dva díly Fantozziho a tak jsem podobnou bláznovinu čekal i od tohoto filmu, ale musím říct, že tohle není vyloženě
bláznivá italská komedie. Sice si dějová místa moc nemění, ale i tak film nenudí a povedl se i český dabing. Vladimír Brabec má prostě nesmrtelný hlas.

Díky ivysilaní jsem si udělal italský filmový večer. První film by Kachna na pomerančích. Když se napíše - řekne mít Itálii, tak to tento film vystihuje částečně. Zde jde o vášeň a žárlivost rafinovanou, intrikářskou i trochu majetnickou. Zlatovlasá a zelenooká Římanka Monica Vitti je nádherná a svůdná. Vyschlá šiška (citace z filmu) Barbara Bouchet, rodačka z Liberce (tehdy Reichenberg) , ji trochu konkuruje především nahotou. Je to nenáročná komedie, Kladem mnou viděné verze je kvalitní český dabing.