Jungle Woman (1944)

Někdy i hodina může být zatraceně dlouhá. To je i případ tohoto zbytečného sequelu. Prvních patnáct minut je převyprávění děje jedničky pomocí archivních záběrů z Captive Wild Woman. Chybí tomu výraznější herec typu Carradine, který by to trochu držel. Všichni zúčastnění působí jako totální neherci a produkce je ještě lacinější než by se dalo čekat.(06.02.2019)

První díl měl celkem grády (alespoň co se myšlenky týče, maska "Opičí ženy" rovněž nebyla k zahození a scény se zvířaty působily napínavě) - ale toto už je jen slabý odvar... Dějově to zcela kopíruje jedničku, ale zpracování je o dost slabší, postavy nijak zvlášť neposouvají děj a celé je to takové mdlé... Maska "Opičí ženy" je zde k vidění asi tak na dvě vteřiny (nepřeháním), což je rozhodně fail... Žánrově těžko zařaditelné, horor to opravdu nebyl... V případě černobílých hororů z první poloviny 20. století je sice nesmysl chtít nějaké drastické nebo strašidelné scény, ale toto je slabota i na dané období... První díl měl alespoň tu pos***ou masku, ale toto nemá nic.(30.09.2018)

Prostřední část série Universalu o opičí ženě Paule Dupreeové. V zahraničí se prý fanoušci přou, které pokračování prvního filmuCaptive Wild Womanje horší - já mám tento výběr ztížený tím, že jsem první díl neviděl, zato jsem ale viděl obě pokračování a mám celkem jasno: zatímco třetí díl je katastrofa, právě tento sequel je docela koukatelný, stále se v něm něco děje, a i když se tvůrcům navodit potřebnou atmosféru nedařilo, sympatické bylo, že se o to alespoň pokoušeli. Cosi zlověstného číhá v křovinách, cosi potopí loďku, na které se projíždějí milenci, cosi zlověstného je v okouzlující Paule (nádherná exotická Acquanetta), když téměř nemluví, ale její pohled dokáže uklidnit zuřivé lvy a tygry v cirkuse. Právě úvodní scény z cirkusu (prý vypůjčené z prvního dílu, což - jak říkám - zatím nemůžu vědět), patří k tomu nejlepšímu v tomto filmu. Maska opice je dobrá, moc vidět tedy není (i závěrečný útok opičí ženy spojený s její smrtí se odehrává jen jako záběr na stíny na zdi), ale zde to slouží k prospěchu věci, ne jako ve třetím díle. Proto mi může vadit jen retrospektivní způsob vyprávění, kdy se doktor Fletcher obhajuje před obviněním ze zabití Pauly Dupreeové, a je teda celkem jasný, jak to dopadne. I když připouštím, že to je jasné ještě dřív, než si film vůbec pustíte, jde o film ze šablonovitých 40. let. PřestoJungle Womanneváhám označit jako příjemnou jednohubku a budu doufat, že se mi někdy dostane do ruky i první díl.(20.02.2016)