June a John (2025)

Na môj vkus trochu prehnané a preexponované (ale to k Bessonovi asi patrí). Neviem si totiž predstaviť, že taký ťuťko ako John by sa zrazu zmenil na takého impulzívneho rebela, ktorý kašle na všetky pravidlá a normy. Ale berme to tak, že láska robí divy a "nadnáša" aj introvertné temperamenty. June bola tak trochu šialená, aj keď u nej sa to dalo pochopiť, keďže žila v štýle YOLO. Vo svojej podstate to nebolo zlé, malo to viacero pekných myšlienok, dokonca sa na niektorých scénach a dialógoch dalo aj zasmiať... Akurát ten dej mohol byť trochu krotkejší, lebo takto to miestami pôsobilo až absurdne. 3*

Vždycky když Luc Besson neví co dál, napíše ten samý příběh o tom jak do stagnujícího života nešťastného morouse přijde mannie pixie grrl, ať už je to umírající holka,přerostlý andělnebo čtrnáctiletá- ehm hm eh hm hm hmmm. Tyhlety katalyzátorky bizarních zápletek pak zbožňuje s intenzitou patnáctiletého nerda, kterého si našla první holka a staví kolem nich až trochu strašidelné filmové pomníky. Krom toho si také Besson odjakživa připadal jako enfant terrible, protisystemový štramák a nenapravitelný solitér, který byl na začátku své kariéry přesvědčený, že ve svém anti-sošáctví navazuje na Godarda. June and John jsem sledoval optikou toho, že z tohoto svého přesvědčení nevyrostl a prostě si rozhodl, že si natočí guerillově svojeU konce s dechem, kde se budou neherci rozhodovat při natáčení o čem bude další scéna, nosí si svoje oblečení, zmatení okolojdoucí koukaj do kamery (=mobilu), moc nenavazuje střih a v jednom momentě jsem měl dokonce pocit, že se omylem prohodily kostýmy dvou vedlejších herců (hřmotný mexický policajt má na sobě jmenovku Woodcliff, o něco později hřmotný bělošský policajt má na sobě jmenovku Esposito). Když se vám podaří na tenhle lehkonohý přístup naladit i s tím jsou všechny jeho vyústění neskutečně banální, jsou to celkem hezký prázdniny.

Vyzerá to, že DogMan bol ojedinelým návratom do starej Bessonovej formy. Aj keď ani June a John nie je márny film a zo začiatku funguje skvele. Behom chvíľ v ktorých sledujeme mizériu Johnovho života som si ho stihol obľúbiť. Rovnako si ma okamžite získala aj živelná June. A tak do polovice filmu ma ich jazda bavila. Ale potom to stratilo náboj a Bessonovi došli nápady. Bolo jasné, čo je za Juninou bezstarostnou jazdou a už som len čakal kedy dôjde k jej naplneniu. Besson sa tomu trochu zbabelo vyhol. Chcel mať za každú cenu happyend. Ale vo mne to skôr vyvolalo vlažný pocit filmu, ktorý sa skvele rozbehol a v polovici mu úplne došiel dych. Za jedno pozretie to stálo, ale asi si to už nikdy nepustím. 6/10.

Tak pozitívne naladený film, až sa nechce veriť, že za ním nestojí dvadsaťročný debutant, ktorý sa práve zaľúbil a vyhral v lotérií, ale šesťdesiatročný kultový režisér Leona, Piateho Elementu, Magickej hlbočiny, alebo nedávnej Anny. Veľmi príjemné prekvapenie. Možno jemne naivné, ale s veľkým srdiečkom. A sympatickou ústrednou dvojicou. Až ma trošku mrzí, že to skončilo tak rýchlo.

Dvaja pošuci, jeden ako mladšia verzia speváka Maroon 5 a ona sa mi tiež na niekoho podobala sa stretnú .... a tým že ona je úplne mimo, spustí sa kolotoč nečakaných udalostí. To je tak, keď ste na smrtelnej posteli a nemáte čo stratiť. Oveľa viac by ma asi bavilo, keby sa to nieslo v znamení Klubu bitkárov a June by bola iba v jeho chorej hlave. Opäť Besson bez RPGčka. 2 z 5