Julie a Julia (2009)

Ťažkotonážne klišé v scenári, ktorý je jedna kôpka blábolov, za všetky snáď len "chcela by som byť družičkou na svadbe tete, ktorá napísala knihu, z ktorej varím..." A do toho také hlúposti ako máchanie sa rukami v torte, lebo mi chutí. A na záver môjho príspevku, keď nevieš akého chlapa obsadiť do filmu pre kuchárky, strč tam Stanleyho Tucciho. Ten chlap zahraje hocičo, hotový chameleón.

Julie & Julia je film, který jsem si pustila hlavně kvůli Meryl Streep, kterou miluji a je vždy zárukou kvality. A nezklamala! Její ztvárnění Julie Child je naprosto okouzlující, vtipné a tak plné života, že máte chuť si hned obléct zástěru, otevřít kuchařku a začít vařit i když vaření není vaše silná stránka. Samotný film krásně propojuje dva světy, slavné kuchařky, která dobývala Francii a pak i Ameriku, a mladé blogerky, která o padesát let později hledá smysl života v její stopě. Některé části Julie (Amy Adams) jsou možná pomalejší nebo mírně repetitivní, ale pokaždé když se objeví Meryl, rozzáří celý snímek. Julie & Julia není jen o vaření , je to o radosti z tvoření, o odvaze být sám sebou a o tom, že i obyčejné věci mohou vést k neobyčejným změnám.

Hollywood asi zapomněl na to, že natočil tento film se dvěma dost silnými hrdinkami, které mají svá trápení a úskalí, riskují pro svou vášeň k jídlu manželství i kariéru, a i tak dokáží být velmi sympatickými postavami se smyslem pro humor. Protože jinak si nedovedu vysvětlit, proč podobné filmy už nevznikají a ženské hrdinky musejí být "silnými" a "nezávislými", bez špetky charakteru, otravné až za hrob.

Máslo, máslo, máslo.... Pokaždé, když ten film zase a znovu vidím, chci sehnat tu kuchařku a začít podle ní vařit. Do rána sice vychladnu, ale tím si ten pocit nemusíme kazit. Spojení dvou knih, dvou skutečných příběhů funguje v tomto minimalistickém snímku dokonale. A vždycky, když si ten její cápek dal něco do pusy a začaly mu odkapávat sliny, chtěl jsem tolik být na jeho místě. A jakoby vaření samotné nestačilo, ve druhém plánu řešíme potíže s americkými politickými procesy a zuřivým honem na domnělé komunisty. Ten film je prostě komplexní a to je dobře.

Nesnáším jakékoli pořady a filmy o vaření, kuchařkách, receptech a podobně  (jediná výjimka je Křidýlko nebo stehýnko Louis de funésem). Když jsem tedy na začátku filmu zjistila, že bude o žrádle, chtěla jsem to přepnout, ale nakonec jsem to vydržela celý-  asi díky poměrně svižnému a přívětivému začátku a hudbě Alexandra Desplata. A Stanleimu Tuccimu. Meryl samozřejmě taky jako herečku moc uznávám, ale tady mi přišla až moc uječená a moc razantní a napadlo mě, jestli jenom tak brutálně přehrává nebo jestli ta skutečná žena z předlohy byla takhle monstrózně excentrická. Váhám mezi dvěma a třemi hvězdami ale jelikož jsem to dokoukala a necítím se tím nijak uražená, ušpiněná nebo ošizená, tak dávám trojku.