Jako vejce vejci (1996)

„Celý môj život je núdzová situácia.“ Zdá sa mi, že keď šiel Multičlovek (strašný názov, horší je už len český - Jako vejce vejci) u nás do kín, nijaký extra veľký záujem okolo seba nestrhol a pomerne rýchlo upadol do zabudnutia. Predsa len, v tom roku vznikli Trainspotting, Kolja, Skala, Spáči, Fargo, Smrtiaci bumerang, borgovský hororový Star Trek, Forman svetu predstavil Ľud verzus Larry Flint, dočkali sme sa strhujúceho hereckého debutu Edwarda Nortona... V takejto silnej konkurencii snaživý Michael Keaton asi nemal šancu. Pritom tiež predviedol slušný herecký koncert. Keďže sa tak však udialo „len“ v komédii, nejak enormne to nezarezonovalo. Pritom v štvorúlohe je ozaj dobrý, hoc jedným dychom musím dodať, že zaujme ako ústredný hrdina a následne „magor Doug“, zvyšní dvaja Dougovia sú zameniteľní. Mnohí nepochopia, čo robí niekto ako Keaton v komédii. To je ale základná neznalosť. Keaton, podobne ako napríklad Tom Hanks, začínal paradoxne (?) ako komik. Je pravda, že tým rovnako ako Tom veľa vody nenamútil a časom mu viac začali sedieť vážnejšie polohy (prekvapivo rola Batmana je podľa mňa horzná, všetci ho v nej milujú, ale je to otrasné stvárnenie ako Batmana, tak Brucea Waynea). Michael ale v sebe nikdy tak úplne nepotlačil komiku a mne osobne je v tejto polohe sympatický. Robil humor úplne inak, než neskôr Jim Carrey. Jeho komika bola nenápadnejšia, civilnejšia. Tu ho spojili s vtedy mimoriadne obľúbenou (Štyri svadby a jeden pohreb, Na Hromnice o deň viac, Pištoľníčky a zhodou náhod hrala aj v snímke pomenovanej Michael) Andie McDowell, režisérom nebol nikto iný, než Harold Ramis (Caddyshack, Krotitelia duchov), rozpočet nakysol na fajnových 45 miliónov a snímka sa mohla pochváliť na svoju dobu vcelku revolučnými trikmi. Predsa len, vidieť v polovici deväťdesiatok na plátne naklonovaného známeho hollywoodskeho herca nebolo až také samozrejmé, ako dnes. Jasné, Jurský park vznikol tri roky dozadu, ale CGI bolo stále v tej dobe strašne drahé a náročné na realizáciu. Rozhodne to nebola taká samozrejmosť ako dnes, v r. 2025. Film je to inak fajn. Keaton a ostatní herci (Levy) tomu veľa dávajú a mnohé scény sú nielen zábavne vynaliezavé (reštaurácia), ale dokonca hodné zamyslenia (má klon nárok na lásku a sex, alebo nie, lebo ho budú ničnetušiaci obyvatelia rovnakého mesta považovať za kure*níka, ktorý je neverný svojej manželke, alebo má nárok na svoje vlastné šťastie bez ohľadu na to, ako vám tým negatívne zasiahne do života?), hoc občas azda jemne kontroverzného (ak sa váš klon vyspí s vašou manželkou, je to nevera?). Zároveň sa prikláňam na stranu tých, čo tvrdia, že je to zbytočne dlhé (skrátiť o 10 – 20 minút a nič hrozné by sa nestalo) a vcelku predvídateľný scenár tomu tiež bohvieakú vizitku nerobí.

Michael Keaton sa v úlohe zaneprázdneného, prácou zavaleného stavebného inžiniera Douga Kinneya, rozhodne vyriešiť svoje starosti a problémy tým, že sa nechá potajme naklonovať. Najskôr jedenkrát, potom druhý a ešte i tretí raz. Takže zrazu tam pobehujú štyria Dougovia. A aj keď sa na seba podobajú "Ako vajce vajcu", každý z nich je povahovo iný. Pod režisérskou taktovkou jedného z krotiteľov duchov Harolda Ramisa, zvládol Michael Keaton kreatívne stvárniť každý naklonovaný charakter. Nestratil sa v tejto štvor úlohe. Bola jeho veľká one man show, či vlastne four men show. Bolo to dobré. Vtipná, podarená sci-fi komédia. Jedna hviezdička pre každého Douga. ****

Prototyp priemernej americkej komédie, alebo ako by mala vyzerať priemerná americká komédia, pri ktorej nemusíte nad ničím premýšľať. Len sa pokojne usadíte, vypnete mozog, relaxujete a sledujete dianie na obraze. Len tak, bez akéhokoľvek dumania nad priebehom deja, bez akéhokoľvek nutkania prepnúť kanál. Občas sa zasmejete, občas len pousmejete, občas len sledujete ako sa príbeh uberá ďalej a ďalej. Nemusíte sa znechucovať prehnanou afektovanosťou, či otravnosťou postáv. V skratke necháte plynúť čas v pohybujúcom sa obraze a síce ho nehodnotíte ako efektívne strávený, no zároveň ho nepovažujete za premárnený.

Taková milá ptákovina, občas se zasmějete. Největší osobností filmu je samozřejmě kameraman László Kovács, který spolupracoval s Bogdanovičem či Rafelsonem a také natáčel kultovní "Bezstarostnou jízdu". Michael Keaton odvedl dobrý výkon, Andie MacDowellová je standardně roztomilá. Osobně lituji, že toto téma nebylo zfilmováno u nás za komunismu, jako režisér by se nabízel pan Vorlíček nebo Lipský, to by mohlo být o dost povedenější než tato americká verze.

Doteď si absolutně nejsem jistý, kolik tomu nakonec dám. S těmi vtipnými scénami je to jak kdy, něco mě pobavilo, něco mi zase přišlo trapné a dost to platí bohužel hlavně o Čtyřce (a přitom jsem zrůda, kterou tenhle typ postav vždycky rozesměje, ale tady se to prostě moc nepovedlo... - ale ne vše s ním byla tragédie, to musím uznat), má to pár pěkných scén a hodně fajn závěr, ale zároveň tomu dost ubližuje přehnaná stopáž, díky které to nemá potřebný spád a tempo, takže nejedna část filmu je zase přehnaně rozvleklá, pak taky Michael Keaton se snaží jak jen může, ale hází mu do toho vidle ostatní postavy (které nehrál), protože ty nejsou zrovna moc využité... A něco se mi líbilo, a něco zase ne, ale jak mi to sedlo jako celek pořádně nevím. Bylo to celkem příjemné, na jedno zhlédnutí, ale zároveň místy je to nuda... A využít to šlo určitě víc, i když ani tak to není žádný vyloženě promrhaný potenciál... Zhlédnutí ale nelituji a něco do sebe to mělo, takže tomu nakonec dám hodně, hodně, hodně ošuntělé tři hvězdy. A je dost možné, že v budoucnu půjdu níž, jelikož to není ani příjemný průměr, jen průměrný průměr, plný protichůdných dojmů. Slabé 3*