Jak se chtěl zajíček klouzat (1960)

Nedávno jsem vidělNeposlušného zajíčka, který vznikl o 16 let dřív ve fašistické totalitě a chtěl jsem udělat srovnání. Protektorátní zajíček kopíruje americkou a komunistický zajíček sovětskou animaci, ale tento mi přijde trochu lepší. Je to jednoduchá bajka spojená s groteskou, jen trochu zbytečně natahovaná. Dokonce jsem se tu dozvěděl něco nového, netušil jsem, že zaječí packy jsou protiskluzové.

Taková malá groteska o zajíci, jehož by ráda povečeřela liška. Vlastně by to mohlo být i docela dobré, byť s přepálenou délkou, jenže to by mě nesměla tak štvát hrozná roztomilost všeho živého, například titulní zajíc sice vypadá jako něco, co vzniklo z jedné propité družby animátorů od Disneyho a ilustrátorů sovětských pohádek, ale pořád je až moc roztomilý, čehož tvůrcovia využívají i tak, že nechají nebohého tvora tvářit se smutně, což je natolik zákeřné a prvoplánově citopudné, že bych za takové záběry v palečnicích lámal nejen palce.Vidět možno zde.

Roztomilá a neprávem zapomenutá animovaná hříčka (kterou bych na rok '60 rozhodně netipoval), o zajíčkovi kterému se zachtělo po vzoru dětí klouzat po ledě, ale to by nesměl narazit na hladovou lišku, zajíček si nakonec zachránil krk, a liška dostala pěkně za vyučenou. "Za své packy nemusel už stydět, jak jsou dobré teď jsem viděl, mám chlupaté pacičky, nebojím se lištičky". Hezká animace, hudba Vlastmil Hála za doprovodu orchestru K. Vlacha.

Liščiny ledové kreace mě moc pobavily. Pěkně provedená animace.