Jack White: Kneeling At The Anthem D.C. (2018)

Doma u monitoru to sice nemá takový koule, jako když toho blázna vidíte naživo (5. červenec 2022, Fórum Karlín, nejlepší koncert mýho života!), ale i tak je to hodinová hudební nirvána. Jack White si prostě dělá věci po svém, buď se vám to líbí, nebo jděte do prdele. V jeho hudbě nenajdete žádnej kalkul, je to čistá esence lásky k hudbě, co potvrzuje každou další deskou. A i když je na scéně už přes dvacet let (ty vole!), pořád překvapuje, pořád potvrzuje svůj neskutečný talent a hlavně- pořád baví. Tak už jen doufat, že tentokrát si najde cestu do Prahy dřív než za osm let.(15.07.2022)

White je génius. A tady to parádní teaser na jeho unikátní živák. Jako jedna z předních rockových osobností posledních dvaceti let si vytvořil svůj vlastní svět (Third Man Records) a určuje vlastní pravidla (zakazuje mobily, točí songy a kapelu na poslední chvíli...), snaží se udržet věci zajímavý předně sám pro sebe. Ve výsledku se téměř žádný setlist tak úplně neopakuje a cíl je pokaždé alespoň malinko jiný ráz. Takže pro záprdky, co rádi když něco zní přesně jako na desce, je to celkem silný sousto a nepřeberný chaos (viz. Karlín 2014), pro mě osobně ale pecka a totál neuhlazená, narvaná a spontánní show dle starých kořenů. Tady máte volný průřez různých projektů včetně sólo novinky a záběrů z vystoupení na Wilson High.(13.12.2018)