I.Q. (1994)

Když vztahové tápání roztržité matematičky začne usměrňovat její poťouchlý strýček Albert Einstein, je zaděláno na veskrze příjemnou romantickou komedii – kterou nad standard nepovyšují roztomilá Meg ani šarmantní Tim, ale právě chápavý stárnoucí génius Walter a tři jeho na stejnou nótu naladění kámoši filosofové a vědci, radostně jako děti intrikující ve prospěch srdce místo hlavy. Čím dále však ona "kosmická" šaráda zachází, tím rychleji film ztrácí dech.

V podstatě jsem to chtěl vidět kvůli hl. hrdinům, ale je to totální americká volovina a navíc „čumivý“ film, co vlastně souvisí. Co ty mladé amíky učí ve škole?! „...Je to dokonalé jako když leštíš závit na blatníku...“ Páni, to je něco! Producent si měl raději leštit bambus namísto placení něčeho takového. Mesidž (hlavně pro američany) Einstein byla skutečná postava!... Jedena hvězda za auťáky, další za půvabnou Meg a zbylá, abych to zas až tak nestrhal. :-)

Rozjíždělo se to docela chabě, ale po několika trapných scén celý film nabral správný směr, i když Jerrymu Goldsmithu patří jiný žánr a i když to mezi výškou Timem Robbinsem a roztomilou meg Ryan jiskří, tak hlavní hvězdou filmu je Walter Matthau (v jedné ze svých posledních rolí) jako strýček Einstein. A komu vadí "Čas", do kterého je film zasazen, ať si zapamatuje, že čas je buďto relativní (Albert Einstein) či podle jeho kamarádů vlastně Čas vůbec neexistuje. Ale existuje tento film, bohudík. 70%

"Během té chvilky se z budoucnosti stala minulost. Není žádná přítomnost a proto čas neexistuje." Tak teď už tomu rozumím. Já žiju v budoucnosti. Takže vlastně v minulosti, což je naprosto jasný ze stylu mýho oblíkání. Ale zpět do přítomnosti, která už byla. V tý chtěl automechanik založit rodinu s matematičkou, čtyři trochu praštění vědci posouvali náhodu správnými směry a já jsem se u toho skvěle bavil. Protony se studenou fúzí si totiž dávám k snídani a nic fyzikálního mi není cizí. Nebo vlastní? Musím nad tím popřemýšlet, ale mám na to relativně málo času.

Keď vidím to nízke hodnotenie je mi smutno. Pre mňa je I.Q. perfekný feel-good snímok, ktorý sa hodí na upršané večery. Málo ľudí ho pozná a o to je to cennejšie. Pre mňa hneď vedla Julie & Julia je to jedne z najpríjemnejších filmov pri ktorých sa dá robiť prakticky čokolvek. Má to príjemný soundtrack - či už pesničkový alebo klasický. Sympaticky šialeného Einsteina. Skvelú dvojicu - Robbins+Ryan. A tak (ešte raz!) feel-good atmosféru akú časti vo filme nenájdete.
Ak si potrebujete dať na chvílu pauzu medzi psychologickými thrillermi, krimi, detektívok a podobne pocitovo ťažkých filmov, tak toto je ideálny film pre Vás!