In Vitro (2024)

„V chlévu scanner bzučí, v ložnici cos bučí. Můj starej je dobytek, manželství jde do kytek!“ Mladá farmářka neví, váhá. Je manžel opravdu dobytek a lump nebo jen normální chlap, čili děsný ocas a hrozné vemeno? Váhám i já. Jsou ti vývojáři zPrecision AG-technormální? Prý naskenujte si krávu... S mým scannerem jen na A4? I kdybych nakrásně nějakou zdráhající se krávu vystrkal po schodech až do našeho 4. patra a podařilo se mi ji povalit [sic!] na mou multifunkční tiskárnu, naskenoval bych z ní akorát tak vemeno a zbytek krávy si musel domalovat pastelkami. Jenže kreslení mi jde jak psovi pastva, ach jo. S takovou Agrofertu a Babišovi prdel nenatrhnu, natož abych konkuroval nemluvnému brejlovci od protinožců. A vůbec, kde je Jack, aby mi poradil? Hm, prý hledá zatoulaný kus. Cestou si zádumčivě pobrukuje: „Klimatická krize, úrodu mi hryze, manželka má rohy, roztáhnu jí nohy,“ láskyplně víská za ušima psa Flicka a smutně potěžkává velkorážní pušku, očividně určenou k odstřelu slona nebo deseti klokanů, stojících za sebou. Spolu s Jackem se rozhlížím po depresivní australské krajině, vyprahlé a pusté jak srdce opuštěného tyrana. Pustý je pohříchu i samotný film, primárně zřejmě určený k uspávání hadů, notabene když za Jackovy brejličky nahlédneme už po půl hodině. 50%  Zajímavost: Zhlédnuto s mou třetí manželkou. Ta se mi konečně povedla.

5/10| SPOILERY | Rádoby překvapivá pointa celého filmu mě napadla po dvaceti minutách děje (hlavní postava zjišťuje, že přemalovává pokoj původní barvou, aniž by si to pamatovala, co to asi tak může znamenat ve filmu o klonování čehokoliv?), protože podobných nezávislých sci-fi béček za pár dolarů se sázkou na narativ s nespolehlivým vypravěčem (protože na co také jiného, když skromné produkční hodnoty u takových žánrovek nemají čím ohromit?) jsem už viděl tuny. | Naštěstí po dalších deseti minutách tvůrci nečekaně sami vyloží karty na stůl stran praktického koníčku pana domácího (čímž odpadá natahování stopáže z důvodu zdlouhavé expozice) a děj se začne věnovat jiným tématům než je klišovitá premisa "jsem klon a nevím o tom". Například neméně klišovitým zápletkám typu "drahá polovička má temné tajemství, kterému je potřeba přijít na kloub", "jak se vymanit z toxického vztahu", nebo "útěk před násilným partnerem":-). | Na druhou stranu vedle nepříliš objevného narativu tahle historka disponuje také relativně svižným tempem, slušně znepokojivou atmosférou, několika scénami, ve kterých hlavní postava (spolu s divákem) může zapochybovat, jak se věci skutečně mají a zda předchozí dění nebude postaveno na hlavu nějakým šokujícím plot twistem (nebude, byť v rámci očekávaného závěru lze pochválit nekompromisní zakončení), rozumnou stopáží a obstojně hrající Zucker v hlavní roli. |PeZet(02.01.2026)

„Myslel jsem si, že ty ses mi konečně povedla.“ Nad farmařením se stahují mračna. Ekologické katastrofy postihly zemědělství. Layla a Jack tak čelí na odlehlé dobytčí farmě v blízké budoucnosti nelehkým časům, takže manžílek začne experimentovat s novou biotechnologií na chov dobytka. Klony krav mohou jejich živobytí uprostřed ničeho zachránit, jenže krapet majetnický a kontrolující Jack jde nakonec bez vědomí manželky ještě o kus dál. Ta postupně odkrývá znepokojivé tajemství, což zpochybňuje nejen jejich vztah, ale i celou minulost... Australané zřejmě neměli moc peněz, takže se do výsledku snaží přetavit, co se dá. Vsadili na postavy, izolaci a její vliv na lidské vztahy, plíživou atmosféru a pochopitelně postupné rozkrývání toho, o co tady sakra jde. Když se divák podívá na jména tvůrců, výsledek nese jasné znaky autorské tvorby a nezávislé produkce, protože se v projektu role scenáristů, režisérů i herců přirozeně prolínají. Soustředěná práce úzkého okruhu tvůrců nicméně funguje jen částečně, rozhodně mohli jít v několika ohledech víc na dřeň, víc se do toho ponořit.(20.12.2025)

Uprostřed australský pustiny, v pověstným kraji "middle of nowhere", žije farmář Jack se svou sympatickou ženou Laylou. Oba na farmě dřou jako mezci od nevidim do nevidim. Jack klonuje krávy. Jack je neustále nadrženej, jeho stará neustále unavená, no a tak dá rozum, že se Jack rozhodne naklonovat i ji, aby měl větší možnost pichu. Hm, a teď si asi říkáte, proč tady ten blb (jako já) píše spoiler a vyzrazuje pointu. No protože kecám, samozřejmě, a ten film je úplně o něčem jiným, jak píše darkrobyk zase ve svým spoileru. A nebo snad... (?) No můžete se přesvědčit sami. Jestli máte rádi pomalý zádumčivý filmy s celkem chytrou zápletkou a meditativní a zároveň i zneklidňující hudbou, je tenhle zajímavej nekomerční kousek přesně pro vás.(13.12.2025)

Jack a Layla žijí na vzdálené farmě, kde využívají nejnovější technologie. Je to doba, kdy se krávy běžně klonují s tím, že klony jsou naprosto identické. Naklonovat lze rovnou dospělou krávu, čímž odpadají práce s chovem. Manželé žijí poklidným pracovním životem, zatímco jejich syn pobývá v internátní škole. Jenže Jack má své temné tajemství a Layla ho nechtěně odhalí. Od té chvíle už není nic normální. Původně jsem myslel, že půjde o podobný snímek, jako jeExperiment, ale brzy se vydal jinou cestou. Ponurá krajina, převládají barvy hnědé a šedé. Atmosférická hudba navozuje soustavný neklid a nepolevující napětí. Ocenit musím i nečekaný twist směrem k závěru, který navíc nebyl poslední. Minimalistické drama pro menšinového diváka - mainstreamovému nedoporučuji.(26.07.2025)