Hrdina ulice (2010)

Intenzivní, snaživé a celkem dusné béčko, které v sobě míchá ty nejlepší prvky krimi/thriller žánru. Po celou dobu stopáže si film drží slušné napínavé tempo, které nenudí, hlavní postavy jsou charakterově i herecky solidní a jak se blížíme do závěru, dostáváme výborné motivy paranoie hlavní postavy, která se přebíjí se spravedlností a pomstou za smrt své matky. Více spoilerovat nebudu, každopádně film rozhodně stojí za zhlédnutí, a to i přesto, že popisek je takový nemastný neslaný. Závěrečné minuty pak film zakončily sakra důstojně a tak úderně, že nad nimi budu ještě pěknou chvilku přemýšlet. Chytré, inteligentní, naturalistické a současně divácky friendly - na neznámého outsidera bych řekl dost dobrý výsledek.

Sean neměl rozhodně jednoduchý život. Mládí a s tím spojená traumata začal kompenzovat o něco později ne zrovna tím nejlepším způsobem. Ale co já vím o tom, co a kde se to v člověku blokne při takových situacích, která prožil jako malý kluk. Film, který si na nic nehraje, ale podává ho syrově a diváku suď sám.

Kluk co má mindrák z dětství, má mindrák i v pubertě.. dělá píčoviny a člověk čeká co ztoho nakonec vyleze, ale vlastně nic nečekanýho. Rozhovory se synem a jeho otcem (kterých bylo kurva málo) neměli chybu - pocitoval jsem jaký je mezi nima napětí, ale zbytek (policejní scény např.) mě prostě neoslovil natolik abych z toho byl nějakej vedle a ten týpek v hlavní roli nevonil zrovna sympatiema, abych mu nějak fandil nebo ho dokonce i začal litovat chudinky.

Neřekla bych, že jsem čekala víc, přesto jsem dala tři hvězdy s domněním, že Boy Wonder by se bez problému mohl vytáhnout mnohem výš. Žádné bojové umění, žádný super rváč a nebojácný hrdina. Obyčejný kluk, který jen chce spravedlnost. Spravedlnost pro sebe, a přitom bezmálá pomáhá těm, kteří jsou v dané situaci na tom (ne) správném místě. Jsem nadšená s hlavní role a bezútěšného prostředí. A poita filmu, ta byla odzbrojující. Co snižuje kvalitu filmu, je jeho zpracování, trochu má tendeci nudit. 65%

X-tá variácia psychoanalytickou školou propagovaného námetu o vyformovaní osobnosti traumou z detstva. Akoby nič iné na charakter jednotlivca nevplývalo. S rovnakým predpokladom pracuje aj nekonečný seriál Dexter. S ním má Hrdina ulice viac spoločných čŕt. Hlavný hrdina je osamelý sociopat s veľkými znalosťami. Nie je detektívom, no má voľný prístup do policajnej stanice. Kriminalistické databázy využíva k svojsky poňatej spravodlivosti. Veľký vplyv na hrdinov život má postava otca. Matka zahynula násilnou smrťou, pričom dieťa bolo prítomné. Túžba polapiť vraha matky sa vinie hrdinovým životom. A aby bolo podobenstvo dokonalé z hľadiska dobrého príbehu a zamedzeniu poskytovania vzoru pre prípadných nasledovníkov, primiešajú sa do cesty pomstiteľa nevinné obete. Tie dokazujú, že subjektívna spravodlivosť síce často efektívne stopne násilných sadistov a vrahov, ktorých nepružný systém súdno-policajnej mašinérie nedokáže potrestať, ale pri vzatí spravodlivosti do vlastných rúk dochádza k nezvratným tragickým pochybeniam. Výsledkom je remeselne slušný produkt vychádzajúci zo zabehaných príbehových schém, ovplyvnený freudistickým výkladom a nenápadne pritakávajúci policajnej práci. Slúžia jej oddane všetky rasy, pohlavia i váhové kategórie, pričom dokážu mať pochopenie aj pre traumatizovaných jedincov.