Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (1979)

To je naprostá pecka! Tak trochu z dílnyMonthy Python, něco zKusturici. Prostě absurdní crazy úlet, který přes pomalý rozjezd a neskutečně dlouhé Plavce na kolotoči postupně nabírá otáčky a je dobré tomu dát šanci. Závěrečná honba za harmoniem, vypuštěná Vltava, troubící Šárka bojující o Bivojova kance... včetně Smetanových hudebních motivů, prostě... neuvěřitelné. Chápal bych rozdělené publikum, jedna polovina v odpadu, druhá za 5*. Ale tu vlažnost tady v hodnocení nechápu. Inu, rozhodně to není (pro) průměrné.

Snímek se snažil o jakousi rozvernou absurdnost, avšak i přes pár ojedinělých vtipných gagů, dialogů a slovních hříček to nepůsobilo až tak uvolněně, postupem času se film stává nudným. Asi nejvíc mi k tomu konceptu neseděl hudební doprovod v podání Plavců, Felixe Slováčka a orchestru Václava Hybše, až moc mi to připomínalo fádnost normalizační hudby, dokonce ani Hapka nepředvedl nic extra, podle mě vykradl jinou svou melodii. Možná kdyby scénář a režii dostal cele do rukou Jan Švankmajer, mohlo to skutečně fungovat jako aluze na Monty Pythony. ... Potěšil mě pohled na mladého Ivana Vyskočila, kdo mohl tehdy tušit, že z něj jednou bude takovej škaredej, zapšklej dědek. A Luděk Sobota tu aspoň tolik nehýká.

Slovní hříčky a množství odkazů na národní umělecké poklady i ´poklady´ z oblasti literární (Babička), filmové i seriálové (třeba Zdeněk Buchvaldek zde opět v roli ´muže na radnici´)... Hvězda dolů jen za otravná sóla (Plavci, Slováček, Urbánková)... A pecka jsou známé ksichty, co si tu střihli cameo (třeba na konci byl skoro celý tehdejší Semafor - Bobek, Voborníková, Paleček...)!

„Co se v jazzu naučíš, v stáru jako když najdeš.“Tahle absurdně rozverná parodická hříčka pro mě snad neztratila nic ze svého kouzla od doby, kdy jsem se u něj bavil jako puberťák. Tenkrát mě sice zklamalo, že mnohé hudební hvězdy se zde doslova jen mihnou, ale po letech se zase mnohem víc bavím mj. nad zdařilými metafilmovými vtípky, které přináší vypravěč–nápovědník Milan Lasica. Máme zde originální koncept komedie s průběžně vznikajícím scénářem k romantickému filmu, který si sám střílí ze sebe včetně různých klišé zápletek, sentimentu, přehnaných zvratů i překombinovanosti, zároveň z každého kouta tu probíhá nabitá palba vtipných narážek na vše možné, dotažených uprostřed nespočetného množství gagů ab absurdum (např. i zparodování legendy o odklánění se diváků před jedoucím vlakem – tentokrát však plovoucí lodí na plátně :D )... parodují se tu lidová řčení, kterým se stejně jako dalším slovním hříčkám dostává vizuálně doslovnímu provedení, obrací se klasické vyprávění příběhu v divadle, literatuře a filmu za pomoci skvělé průvodní trojice Vyskočil–Svojtka–Augusta, to vše v kulisách známých pražských míst. Do děje je různě zapojena i soudobá československá kulturní scéna, v pojetí opravdu jak z nějaké silvestrovské estrády, přičemž řada známých osobností si vystřihne sebeparodické cameo (major Jirsák vyhlašující celostátní pátrání po ztraceném harmoniu rulezz :D ). Nedotčen ze strany tvůrců nezůstal ani nejdřív z desky plně puštěnej Felix Slováček, který o něco později se svým instrumentálním sólem osvěží film jedinou poklidnější, poetickou chvilkou. Podobně jako u PodskalskéhoTrháku(1980) mám pocit filmu, který na jedné straně z humoru a stylu tehdejších estrád dost vychází, ale na druhé straně je současně i hravě paroduje. Vydařila se i ústřední Hapkova melodie, Švankmajerův animovaný souboj budíka s kouskem masa během titulků či závěrečné live vystoupení Laďky Kozderkové na pozadí svatby vskutku bizarní (a jedem! ♫ :)). ZmíněnýTrhákvšak u mě zůstává o třídu výš, nejen proto, že mě tu Luděk Sobota občas se svou věčně opakovanou jedinou polohou už lehce otravoval.[80%]

Splašené harmonium, zápas desítek nevěst o prase, Vltava vypuštěná špuntem do vany a a vše z nápovědní budky diriguje Milan Lasica. Scénář ulítlými nápady nešetří. Pod citlivým režijním vedením například Oldřicha Lipského mohla vzniknout nezapomenutelná absurdní veselohra. Jenže Tomáš Svoboda natočil nudnou a zoufale nevtipnou kravinu. Po třech pivech a s partou kamarádů by to mohlo být docela fajn, za střízliva se tomu vyhněte velkým obloukem.