Hilda (2009)

Já to tušil, že tenhle film nebude pro mne, ale nedal jsem si říct... Žena, která od svých šestnácti let všechno podřídila své kariéře, s heslem "všechno nebo nic"... Zobrazení pro mne zcela cizího světa, kde má hlavní slovo komerce a velké peníze, život ovlivňovaný veřejným míněním, jímž dle své libovůle (nebo pokynů svých bossů) hýbá novinářská velmoc, z toho všeho se mi i ve skutečném dnešním světě zvedá žaludek... A ze života herečky a asi ještě lepší zpěvačky zbyla jen útržkovitá torza snad nejdůležitějších událostí jejího mládí a středních let (zhruba do jejích 36 let). Vlastně zde zazněly jen dvě její písně, z filmů nic, jen její problémy, zvláště ten s nahotou... Po herecké stránce nic moc, v hudební mě krom těch dvou zmíněných písní zaujala jen ta španělsky zpívaná. Někdy ostré, "akční" šlenky kamerou, velmi nepříjemné pro starého člověka. A mírná (sebe)kritika Hollywoodu, který Hildě skutečně nesvědčil. Dost nuda film.

Ztvárnění životopisu herečky se zdá býti úžasné, také je, hlavně díky hlavní představitelce Heike Makatsch, která vyjádřila svoji změnu od naivity přes uvědomování sebe sama a hysterické polemizování až do srozumitelného a poklidného smířeného stádia perfektně. Je ale opravdu příběh ne moc známé celebrity strhující? Odpověď zní ne, jelikož hvězda má vcelku stejný příběh jako ostatní herečky, akorát k tomu přibyla 2. světová válka, kde její odvaha působila zajímavě, ale pak už se moc nestalo: milostné pletky, spokojenost, nespokojenost, cestování, poznávání, srdceryvné setkání s rodinou atd. Nedočkáme se žádných větších skandálu, emocionálních zvratů ani psychologických pohledů jako třeba u Francoise Sagan či Edith Piaf. Atmosféra a hudba však udělají své. 70%

Musím říct, že jsem se rozmýšlel nad třemi hvězdami. Hlavně proto, že jsem herečku Hildegardu Knefovou vlastně až do tohoto filmu neznal, takže jsem nevěděl, co očekávat. Za precizně zvládnutý životopisný film si ale ještě tu jednu hvězdičku navíc rozhodně zaslouží. Moc se mi líbilo, jak se Heike Makatsch do postavy obula. Do toho výborná atmosféra světové války, pak poválečného období a nakonec i Hollywoodu. Tady by byla hloupost hodnotit míň. Tenhle životopis je totiž naprosto poctivým filmem se vším dobrým, ale i zlým, co životopis v sobě má.

Herecká lady, temperamentní diva, pěvecká femme fatale Hilda pronásledována kaleidoskopem času dějin, "vdaná" za nápadníky umění. Vábení talentu in flagranti, tříštivé kapky herectví na hladině ambicí. Umělecká opona v angažmá napudrovanosti "vysvlečeného" showbyznysového oltáře, trysku slávy, výšin obdivu i jevišti hroznů seberealizace.

----- "V šestnácti v klidu jsem si řekla: JÁ CHCI. Chci všechno nebo nic !" ----- Nadaná, sebevědomá, cílevědomá, nezdolná - ale především tvrdá až necitelná, ochotná kdykoli se pro(v)dat za příslib příští oslnivé kariéry ve filmovém průmyslu. Nehodlám zkoumat, nakolik je ten obrázek pravdivý, nicméně zpočátku jsem nebyla schopná pocítit třeba jen stín náklonnosti k "Hildě", kráčející navzdory všemu a všem směle a bez skrupulí vpřed ... za vidinou hvězdné životní dráhy. Teprve druhá polovina snímku pozvolna mění úhel pohledu - a zobrazuje Hildegard Knef i jako impulzivní, citově strádající ženu, která kromě jiného hledá i smysl a naplnění svého života - a za svůj úspěch i za své štěstí musí zaplatit. Nicméně zpracování je velice sugestivní - a nevyhýbá se žádným stínům, které s sebou neklidná doba přinášela. A hodnocení ? Se sympatiemi či antipatiemi k hlavní hrdince by nemělo mít nic společného ... solidní 4*