Hei ye (2006)

Black Night po vzore známejších Three alebo Three Extremes, taktiež pozostáva z 3 hororových príbehov, pričom každý pochádza z inej ázijskej zemi, tentokrát to je Hong Kong, Japonsko a Thajsko. Prvý na rad príde Hong Kongský "Next Door" **** - zaujímavý príbeh o chlapíkovi jeho priateľke a susedke. Tento mini-príbeh sa na nič nehrá, a v podstate divák vie, čo ho čaká, takže žiadne "prekvapivé" finále sa nekoná. Celé je to však natočené takým spôsobom, že o finále ani tak nejde, má to skvelú atmosféru, pár výborných strašidelných momentov. Čo mi trocha vadilo bolo mierne slabé finále, z ktorého sa dalo určite vytrieskať aj viac. Inak by som si však tento mini-príbeh vedel kľudne predstaviť aj vo celofilmovej stopáži cca. hodinu a pol. A vôbec by to nebolo na škodu. Druhý príde na rad japonský "Dark Hole" *** - taktiež má niečo spoločné s vodou, ale tentokrát nás nečaká práva "ducharina" ako je zvykom, ale niečo typu "monster" horor. Záleží ako sa na to pozeráte a ako pochopíte koniec, ktorý bol vynikajúci. Tu mi vadil dosť pomalý rozjazd a pár zbytočných scén. Tých cca. 30 min je pre tento mini príbeh tak akurát, no ostávam u 3,5*, Ako posledný príde Thajský príbeh The Lost Memory *** - slušná ducharina, ktorá však neponúka žiadne nové momenty, všetko bolo už 100x krát videné inde. Nejakú tu atmosféru síce navodí, ale celkovo sa drží iba vo vodách priemeru.

1 díl za 2 hvězdy.... 2 díl za 1 hvězdu.... 3 za 3 hvězdy

Po zhlédnutíDark Tales of Japanjsem musel vyhledat další podobný snímek, kde jsem poté narazil tento, ve kterém se dokonce podívám do Hongkongu a do Thajska. Jsou tu tří příběhy ze třech různých zemí. A musím říct, že se jedná o velice zajímavou záležitost na noční pokoukání, ale zmíněný předchozí film se mi líbil více. Všechny tři povídky tu jedou v základě na stejném principu. Každá ale dokáže něco dobrého nabídnout, ale také každé něco trochu chybí. První příběh má dobré místo a atmosféru, ale herecké schopnosti nejsou úplně top. Druhý příběh z Japonska se mi líbil nejvíce, jenomže příběhově je to nejvíce random. Třetí povídka má nejlepší příběh, ale nebýt posledního momentu, tak bych zapomněl, že koukám na horor. Všechny mají ale dobře podmanivou atmosféru, takže dohromady se však jedná o fajn jednohubku. Mé hodnocení:6/10(25.11.2024)

Od asijských hororů si dám zase chvíli pauzu. Je totiž jedno, jestli film pochází z Japonska, Jižní Koreje nebo Thajska, všechny jejich duchařiny jsou pořád stejný. Hlavní hrdinku pronásleduje přízrak pokaždý ze stejných důvodů (prohřešek z minulosti), všude samá vodní louže, z niž lezou vlasatí bubáci, a samozřejmě nechybí kašovitý závěr, co má jakože šokovat. Co mě už ale vyloženě vytáčí, tak jsou ty rádoby dojemný a srdcervoucí scény, co jejich hororový příběhy akorát degradujou na rodinný dramata. A kvůli smrkancům do kapesníku na ně nekoukám.(31.05.2012)

Fůze asijských hororových povídek z různých zemí nedopadla tak docela zle, i když se mi to celé zdá poněkud nedotažené a ve spoustě ohledů odfláklé. Nejlepší ale bude, když se vyjádřím k jednotlivým povídkám. Povídka první: Klasická duchařina, která nic moc nového nenabízí, ale na ostudu taky není. Kdyby nebylo hloupých dialogů a tak trochu WTF konce, neváhala bych dát 3*, ale nakonec jsem se rozhodla pro 2*. Povídka druhá: Ze začátku vypadá taky na klasickou duchařinu, ale nakonec se rozvine v celku dobrý příběh o jedné duševní nemoci. Má pár krásných atmosférických momentů pěkně po asijsku (hlavně ze začátku), ale pořád se pohybuje v oblasti průměru - 3*. Povídka třetí: Asi nejlepší z celé trojice. Zatímco se hlavní protagonistce vrací pamět, kterou ztratila po autonehodě, rozjíždí se docela slušné psycho. Konec je sice na můj vkus trochu moc zmatený a chaotický, ale i tak hodnotím za 3*. Dodala bych jenom, že je rozhodně dobře, že každá povídka má jen půl hodiny, příběhově se nejedná o moc silná témata a klasickou stopáž by to neuneslo. Vzhledem k délce jednotlivých povídek tudíž určitou nedotaženost odpouštím.(11.05.2011)