Hans Blix, ne bombám (2023)

Ak je príbeh 20. storočia o víťazstve slobody, o čom bude príbeh 21. storočia?– Tak dnes, po uplynulom štvrťstoročí, už približne vieme, aké je toto storočie vojen. Vojne sa snažil zabrániť v roku 2003 švédsky diplomatBlix, ale nepodarilo sa mu to. V tomto filme ho (v úctyhodnom veku 94 rokov) spovedá mladá novinárka Greta (nie Thunberg), s ktorou si dobre rozumie (ale zase nie po celý čas). Na začiatku a ešte v pár momentoch prechádza film do jej osobnej roviny, no iba nakrátko. Keď sa film preklopí z irackej vojny do súčasnosti, paralely s vojnou na Ukrajine sú jasné, zvlášť ako senilnejúci Bush v legendárnom prejave takmer nedokáže medzi týmito dvoma vojnami ani rozlíšiť. Dokument presne vie, čo chce povedať, aj sa to dá pochopiť, len to nie je podané úplne dokonale. –Aj tak sa zdá, že sa nechceme poučiť.

Je to pop, ale v najlepšom slova zmysle. Jeho myšlienky sú zjednodušené a polotovarovo predžuvané, ale našťastie nie blbé. Perfektne to drží pozornosť, Blix je pozoruhodná osobnosť (hoci tu možno trochu idealizovaná) a jeho životné a politické skúsenosti vyrážajú dych. Prirovnávanie americkej a ruskej "vojenskej operácie" je jednoduchý, no štipľavý a dnes tak potrebný ťah.

Veľmi zaujímavý dokument vhodný pre rusofilov, ktorí tak radi obhajujú vojnového zločinca v Kremli protiotázkou o americkej invázii do Iraku. V tomto snímku je pomerne do detailov vydiskutovaná otázka nároku či nenároku americkej legislatívy na podobnú inváznu činnosť a veľa hovorí aj o mylných predpokladoch tejto operácie ústami významného švédskeho diplomata. Stále je potrebné si ale uvedomiť, že ani zmienená americká invázia nikdy nebola mienená ako ovládnutie iného štátu a zabratie jeho územia, čo je vo významnom protiklade s dnešnou situáciou na Ukrajine. Dokument, ktorý vám v istých veciach otvorí oči a z iného pohľadu vás len ponechá v názore na súčasných despotov. Bol by Irak v lepšej situácii, keby doteraz vládol Saddám? To je hlavnou otázkou tohto dokumentu. Odpovedať si musí každý sám. 80 %

Celý to zase pohřbívá pod zem ta nablblá potřeba vlastního vkladu, která je tady zjevně již deset let podmínkou realizace autorského dokumentu. Opět sledujeme jak velmi zajímavého, protřelého hosta, který by mohl několik hodin mluvit o svých životních zkušenostech a já bych ani nedutal, přerušuje dokumentaristka s otázkama proč jsou některá jablíčka zelená a jiná zas červená. A přitom zprvu to osobní rámování zde nevypadalo zas tak špatně - mladá filmařka ztrácí v turbulentní době všudypřítomných konfliktů a eskalací naději, že existují nějaké zákulisní procesy o které je stále možné se opřít a tak se rozhodne vyzpovídat jednoho z mnoha mezinárodních "úředníků", který by jí snad mohl vrátit naději, že v pozadí věcí stále pracuje mnoho přesvědčených profesionálů, kteří drží hráz pádu do naprostého chaosu. Zároveň doufá, že k současné celosvětové situaci nalezne paralely z nedávné historie. Nicméně tady nastává ten obvyklý generační rozpor, kdy starý pán už je unavený vysvětlovat znovu a znovu jak fungují diplomatické procesy, zatímco Greta Stocklassa naplňuje stereotyp delulu své generace (klid, patřim do ní taky), že všechno by se mělo dát vyřešit přes noc, protože jsme přece všichni lidi. Tenhle komunikační blok se tu zhmotní ve frustrujícím "každý si mele svoje" dialogu, ve kterých není režisérka schopna pochopit, že pokud by se Blix před zahájením války v Iráku rozhodl postavit na aktivistický odpor, tak tím zdiskredituje svoji pozici vyjednavače, ovšem samotný Blix jí to zase není schopný takto vysvětlit. Není pak divu, že Stocklassa opouští dokument prakticky ve stejném stavu jako se do něj pouštěla a pro ostatní tady alespoň zanechala opravdu velmi zajímavé povídání o pozadí jednoho ze zásadních historických fakapů 21. století, které je tím lepší, čím méně do něj vstupuje s otázkami, ke kterému ptáčkovi by Hans Blix přirovnal George Bushe.(08.02.2024)

Řemeslně je film hrozně hezký a musím říct, že se mi líbí poslání, které se snaží divákovi předat. Film funguje skvěle ve třech rovinách- a) představení diplomata Blixe, b) nastínění pozadí konfliktu v Iráku a za c) také jako seznámení se svízelností diplomacie, když stojí tváří tvář bezohlednosti a aroganci mocných. Blix je silně sympatický a je dobře, že se podařilo zaznamenat jeho myšlenky i v tomto formátu pro další generace. Pokud bych měl něco vytknout, tak si nejsem jistý do jaké míry se mi líbilo prostupování režisérky do děje- mě jako diváka doopravdy spíše zajímá Blix než Stocklassa.(13.11.2023)