Gulliverovy cesty (1996)

Pro mě je to dodnes asi nejpoctivější a nejkomplexnější filmový Gulliver, jaký vznikl. Oceňuju, že se tvůrci nezasekli jen u Liliputánů, ale skutečně projdou i další Swiftovy světy, což většina adaptací vzdá. Ted Danson je v hlavní roli sympatický a uvěřitelný a na televizní produkci mají triky i výprava překvapivě vysokou úroveň. Jasně, občas se nevyhne hollywoodskému zjednodušování a závěr je trochu uhlazenější, než by Swift asi chtěl, ale jako celek jde o vkusnou, dobrodružnou a místy i přemýšlivou podívanou, ke které se dá bez problémů vracet.

Celkom dobré televízne spracovanie románovej predlohy s kvalitnou produkciou, ktorý je poňatý ako osobná dráma Lemuela Gullivera. Ten na svojej známej dramatickej púti naráža na niekoľko rôznych spoločenstiev, ktoré každý svojím spôsobom karikujú ľudstvo a zasadzujú mu nemilosrdnú kritiku. No po návrate je však hlavný hrdina považovaný za blázna a musí spolu so svojou rodinou vybojovať neľahký súboj o svoju pravdu. V hereckom obsadení sa vyskytuje množstvo známych mien, ktoré sú zárukou veľmi dobrého stvárnenia postáv. 70%

Pojmout do tříhodinového filmu obsáhlý Swiftův jinotajný román nebylo snadné. Ale jeho základní obsahový půdorys to zachován je stejně jako satirický osten, který literární předloha obsahuje. Americký vliv se ve filmu projevuje nejvíce velkorysostí výpravy; jinak se jedná o dílo evropského britství. Možné kritiky vedle těchto konstatací alespoň pro mne ustupují do pozadí. Ne vždy se literární předloha prolne tak organicky se svým filmovým ztvárněním.

První část tohoto dvojfilmu jsem vídal jako malý, bohužel jsem se nikdy nedozvěděl, co následovalo po výpravě do země obrů a trpaslíků. Bylo načase to po víc než 20 letech zjistit! Musím ocenit zpracování a výpravu. Některé části sice byly nahrazeny vyprávěním a chytrým zasazením do přítomnosti, kde se hrdina až blouznivě vracel do dob svého putování, ale zbytek nestrádal po zajímavé trikové stránce a sem tam i nápaditých přechodech. Celou dobu zde panovala tajemná atmosféra a zejména v druhém filmu se od srandiček přešlo k těžké filozofii a přemítání o lidskosti jako takové. Nemůžu říct, že bych se po celé 3 hodiny nějak královsky bavil, některé části mi přišly utahané a příliš moc uhrané směrem okecávání. Ale mám takový pocit, že co se Gulliverových cest týče, nenajde se tu adekvátní konkurence. Můj dvě dekády zapomenutý rest budiž napraven, ale myslím si, že si tuto cestu už znovu dobrovolně nedám.

Írsky spisovateľ Jonathan Swift napísal v roku 1726 satirický román "Gulliverove cesty". Je to jeho najznámejšie dielo, ktoré sa radí medzi klasickú anglickú literatúru. Jedná sa v podstate o fiktívny fantasy cestopis. Zachytáva neuveriteľné, dobrodružné príbehy doktora Lemuela Gullivera, odohrávajúce sa v neskutočných, rozprávkových svetoch. Táto literárna predloha sa stala predmetom viacerých filmových adaptácií. Ja som si pozrel verziu, ktorú v roku 1996 natočil režisér Charles Sturridge. Ten túto tému spracoval do formy stodeväťdesiat minútového televízneho filmu. Titulnú úlohu stvárnil americký herec Ted Danson. Napriek enormnej dĺžke som sa pri sledovaní tohto snímku nenudil. A bezprostredne po jeho zhliadnutí som si po dlhých rokoch opäť prečítal aj knihu. ***