Sanditon (2019)

První série je skvělá Austen with a twist. Druhá, která už se nemá čeho držet, splácá dohromady Pýchu a předsudek, Cyrana z Bergeracu a Za zvuků hudby a přihodí nesnesitelnou Charlottinu sestru Alison (pokaždé když ji někdo oslovil "Miss Heywood", musela jsem se ošít). Třetí je hodně cheesy, ale má nemálo dobrých momentů.

Sanditon je v mnoha ohledech zcela jiný seriál z Anglie 19. století. A to v řadě ohledů. Jen by mě zajímalo, jestli ho opravdu takto Jane Austen napsala. Tak za prvé jedna z hlavních postav je černé pleti. A dokonce má dědit velký majetek. To by v tehdejší Anglii způsobilo doslova poprask. Bohužel, nutno dodat, ale je to tak. Ovšem později slečna Lamb bojuje proti otroctví, nutno ale říct, že její protest je spíše symbolický stejně jako celé téma. Méně symbolické je naznačení sexuálního vztahu mezi muži. To je další nepřijatelná věc v tehdejší společnosti. Sanditon se odehrává v přímořském letovisku, tudíž o slušný vizuál je postaráno. Stejně i dramatické osudy, zápletky a jejich rozuzlení se odehrává v lehce romantickém, pravda značně naivním stylu. Je to vidět hlavně v závěru třetí série, když se třeba jedna z hrdinek vzepře králi a všechny osudy de facto dopadají happy endem jak z Hollywoodu. Na druhé straně seriál působí příjemně stejně jak herecky, tak celkově i v dalších atributech.

Tak co si budem, nejlepší je na tom asi znělka :-D Nečetla jsem předlohu, takže nedokážu posoudit, jak moc by se Austenová divila všem těm nahých chlapům, honitbám při posezení ve dvou v lese, incestům a tak. Každopádně osudy hlavní hrdinky jsou dost nuda (moje nejoblíbenější postava je, světe div se, ne Charlotte, ale Esther) a zejména díly nad rámec nedopsané předlohy mají čistě vykradačský scénář, vidíte v tom kdejaké příběhové klišé od Popelky přes Cyrana po Janu Eyrovou.  Jedna hvězdička za kostýmy (i když bych fakt ráda viděla ženskou, která by si vzala korzet na holý tělo), jedna za hudbu, jedna za celkovou koukatelnost. Hlavně už tu nanynku napotřetí vdejte, prosím, ono to schéma "pusa a nazdar, pusa a nazdar" rychle omrzí.

Sanditon je môj guilty pleasure seriál a s každým ďalším sledovaním ho považujem za nedocenený televízny poklad. Teda, 1. sériu. Pozor, pozor, bude to tu samý spoiler! Podľa pôvodných zámerov tvorcov bol plánovaný na 3 sezóny s happy endom pre hlavné postavy Charlotte a Sidneyho, aby tak vzdali hold poslednému nedokončenému románu Jane Austen a jej celkovému dielu. Bohužiaľ po odvysielaní 1. série v r. 2019 bol kvôli nízkej sledovanosti (nešťastný vysielací čas spolu s Peaky Blinders) ešte pred plánovanou US premiérou zrušený. Fanúšikova tvrdo bojovali za pokračovanie a na jar 2021 sa seriál podarilo obnoviť, ale akosi sa nepočítalo s tým, že herci už budú mať iné záväzky a nebudú mať čas/chuť/whatever pokračovať. Takže v 2. sérii chýbajů hlavní mužskí protagonisti Theo James (Sidney Parker), Leo Suter (James Stringer) a Mark Stanley (lord Babington), nestretneme sa už ani s Dianou Parker, lady Susan a ani s manželkou Thea Jamesa Ruth Kearney alias Elizou Campion. 1. séria: Sanditon pre mňa sú a vždy budú Charlotte a Sidney. Nechápem, ako niekto môže tvrdiť, že ich vzťah nebol vôbec zaujímavý, že tam nebola dostatočná chémia atď. Podľa mňa tam lietali iskry úplne od začiatku. Sidney je dokonale komplexná postava, postupne odkrývame jednotlivé časti skladačky jeho charakteru a zisťujeme, prečo sa správa tak, ako sa správa (spočiatku je totálne na facku), spoznávame jeho temné aj dobré stránky. So Charlotte sa skvele doplňujú, vyvíjajú sa spolu. Sidney nie je typický austenovský gentleman typu Darcy, ten by asi sotva pred svoju dámu nakráčal nahý, minimálne by si zakryl intímne partie, ale toto je hajzlík provokatér a pani Austen sa asi v hrobe obracala pri tejto scéne :) ale sedelo to tam parádne. Theo a Rose hrajú tak, akoby ani nehrali, výrazom, očami, tónom hlasu. Sidney hádže na Charlotte také tajné pohľady, akoby si ani nemohol pomôcť. Tanečná scéna na zlatom bále je jedna z najkrajších zamilovaných scén zahraných bez slov aké som kedy videla. Koniec srdcervúci a priam kričiaci o pokračovanie. 2. séria - veľmi bolestivé sledovanie. Namiesto pokračovania lovestory dostávame akýsi divný spin-off. Scenár mi pripadá ako čistá improvizácia, postavy sa chovajú nelogicky a hlúpo, dej je banálny a predvídateľný. Z austenovského obdobia sa presúvame do bronteovského - zo Charlotte sa stal nezaujímavý odvar Jany Eyrovej s novými nezáživnými nápadníkmi - plukovníkom Lennoxom a samotárskym podivínom Colbournom, ktorý je pre zmenu odvarom pána Rochestera, akurát bez bláznivej manželky na povale. Tvorcovia sa asi chceli pomstiť Theovi a zabrániť akýmkoľvek špekuláciám o jeho možnom návrate, tak postavu Sidneyho pre istotu hneď v úvodných titulkoch pochovali. Viac než dejová linka Charlotte ma bavila story jej sestry Alison, hoci je to ešte vačšia naivka a trapoška. Pripadalo mi, akoby ani samotná Rose Williams viac nespoznávala svoju postavu a nechápala, ako ju má ďalej hrať. Koniec 2. série nám síce poskytol cliffhanger, ale v podstate nič extra prekvapujúce. Zhrniem to tak, že radšej sa nemalo pokračovanie točiť vôbec a koniec mal ostať otvorený, alebo mohli natočiť zo 2-3 časti a dopriať "Sidlotte" ich happy end.

Romantická, naivní, červená knihovna. Ale dalo se na to koukat. Přitažlivé postavy (tedy zejména příjemný pohled na ženské protagonistky), atraktivní prostředí outside & inside, kostýmy, hudba. A jako třešnička na dortu -  parádní originální soundtrack s very British English. Co chtít víc k dobré pozdně večerní náladě. A po shlédnutí kompletních Seasons 2 & 3 v XI/2023 nemohu jinak, než přidat i tu pátou hvězdičku, ač to ve všech směrech skončilo kýčovitým happy ending.