Gigi (1958)

Mé osobní peklo. Jestli mě něco absolutně nezajímá, tak jsou to příběhy bohatých, krásných, noblesních a bezchybných lidí, jejíž největší starostí je výběr vhodných šatů na dnešní večírek a jestli mi některý žánr vůbec nesedí, tak je to především muzikál. A tohle celé bylo přesné takové, navíc ještě s minimálním dějem, šíleně naivním laděním a postavami, které mě, očekávatelně, absolutně nezajímali. Je to sice takové uvolněné, milé, všichni se mají úžasné, furt chodí na večírky, nikdo nepracuje, ale peněz mají všichni dost, pořád svítí slunce, které zapadne na požádání, když potřebujete správnou romantickou chvilku... Já chápu proč to vypadá takhle, ale nic to nemění na tom, že to absolutně není můj šálek kávy a že jsem se u toho neskutečně nudil. A nebýt povedené výpravy a kostýmů, nedal bych ani tu druhou hvězdu. Ještě mě těší, že to není celé zpívané, protože pak bych měl teprve problém to dokoukat. Vysoký počet Oscarů ale nechápu i přes to, jak mě to míjelo. Je to takové dost obyčejné, průměrné a zapomenutelné. Slabé 2*

Poslední film z roku 1958 jsem si tradičně vyhradil pro oskarovku. Gigi jakožto zapomenutý film byl před léty nesehnatelný, takže jsem jej viděl poprvé. A potvrdil si, co jsem tušil od začátku. Gigi je naprosto průměrný film, který má samozřejmě plusy. Nádherná výprava, kostýmy a kamera vytváří dokonalou iluzi Paříže přelomu 19-20. století. Ve vedlejší roli je okouzlující Chevalier a párkrát jsem se zasmál, když se tetička snaží učit titulní hrdinku mravům. Zbytek? Porvrchní, načinčaná nudná limonáda, ve které se protřelý milionář zamiluje do naivní dívenky. Jourdan bohužel nemá nijak zvláštní charisma, Caronová na toho "žabce" příliš v 27 letech nevypadá i když to utáhne svým elánem. Skutečný cit tu nahrazují milostné hry a bonton. A muzikálová čísla jsou bez tance, nápadů i jediného zapamatovatelného hitu, navíc s nezpěvem Chevaliera a Jourdana a přezpívanou Caronovou. I titulní oskarová Gigi je průměrná. V 50. letech asi největší přešlap Akademie, zvlášť když si člověk uvědomí co za filmy mohly Oskara získat - Kočka na rozpálené plechové střeše, Stařec a moře, Útěk v řetězech, Velká země, Vertigo... Hudební/muzikál roku 1958.

s 9timi oskarmi (z rekordnych 9 nominacii) mozno najprecenovanejsi oskarovy vitaz. prvych 40 minut sa vlecie (i ked thanks heaven for little girls je chytlave i ked dnes posobi riadne pedofilnym dojmom) za co moze i dost staticka rezia a praca s kamerou (i ked film vyzera celkom pekne ale v porovni s west side story o rok neskor posoby prilis divadelne). nastastie v polovici sa to ako tak rozbehne i hlavne vdaka vtipnym vedlajsim uloham...

50-te a 60-te roky boli zlatou érou muzikálov, hlavne na Oscaroch bol vtedy tento žáner megaúspešný. S odstupom polstoročia však väčšina z týchto slávnych filmov stratila svoje kúzlo a aj keď mám muzikály rád, príliš ma nechytajú, či už dejom alebo hudobným spracovaním. Bližšie sú mi tie novšie (Moulin Rouge, Chicago, Dreamgirls), ktoré sú o kúsoček menej naivné. Tento 9-násobný oscarový víťaz žiaľ nefunguje ani ako romantický film, keďže v ňom nie je jediná scéna, kedy by to medzi ústrednou dvojicou mohlo zaiskriť a ani ako muzikál, keď ma nedokázala zaujať ani jediná pieseň. Možno mala dostať viac priestoru Leslie Caron než Chevalier s Jourdanom, lebo ich spev mi vôbec nesedel.

V histórii filmu sa natočilo už spústu gýčovitých love storys, ale to že bude mať deväťoscarový hit romantický motív tak nepravdepodobný a za vlasy pritiahnutý, to musí doslova šokovať. Titulná hrdinka sa lekciami u svojej babičkinej sestry učí, ako sa stať tou najlepšou zlatokopkou, pretože to je podľa lektorky to jediné správne pre modernú ženu. Samozrejme si Gigi získava sympatie tým, že jej tieto veci nič nevravia a rovnako ich odcudzuje. Len aby sa mohla nakoniec stať jednou z tých fúrií, ktoré zahadzujú život na úkor materializmu, ale samozrejme len kvôli láske k mužovi, ktorý to ponúka. Gigi sa z dobrodružného, milého dievčaťa stáva manželkou boháča, aby sa film mohol skončiť happy endom. Pre koho?