Gantz: O (2016)

Gantze mám načteného a zde adaptovanou misi v Ósace si vybavuji. Vizualizovaná je téměř přesně, přidává akorát minimální vysvětlení pravidel pro mangou nepolíbené či upravuje dějový rámec pro uzavřenější filmový "twist" a iluzi oblouku. Upřímně jsem čekal ještě větší nonstop akční řež, což nic nemění na tom, že tenhle návrat do světa soubojů s bizarními mimozemšťany v úžasné fotorealistické grafice se povedl skoro bez výhrad (otravnost i nerozhodnost postav jdou na vrub předlohy).

Krev, temný svět a extrémně cool a kreativní monstra.Gantz: Oje neskutečný brutální akční nářez, který od začátku do konce baví a hlavně překvapuje velmi zajímavými monstry a parádní animací. Je to výborný spektákl plný super postav, zasazený do světa, který fakt nepůsobí příjemně (v dobrém smyslu slova). Šel jsem do toho poslepu a dokoukal jsem to celý nadšený. Palce nahoru a 5/5.

Gantz se dočkal svýho dalšího filmového zpracování a musím říct že se to povedlo na jedničku. Je to drsný, brutalní, krvavý, hnusný, nádherně naanimované až vám to přijde skutečný a temný. A co je důležité říci tak to že se to nádherně adaptuje předlohu. Hiroya Oku jakožto tvůrce předlohy dokázal z Gantze udělat neskutečný manga klenot, a proto je lepší mít i nadrcenou předlohu v podobě 37 svazků mangy. Samozřejmě že to jde i bez toho a užijete si to i tak, protože tam je vše krásně vysvětleno. 9/10 a opravdu velikánské překvapení

Ačkoliv jsem viděl původní sérii Gantze vč. jeho hraných adaptací a přečetl celou mangu, za těch 10 let jsem prakticky úplně zapomněl, co tam bylo za postavy a o čem to vlastně bylo, takže návrat k tématu byl pro mě zároveň i takovým matným dejá vu. Gantz: O má navazovat právě na anime sérii, resp. nikoliv její alternativní zakončení a vskutku navazuje, ale nebýt toho, že si už nepamatuju jména, obral bych se o překvapivou pointu v závěru. Co se nicméně děje filmu týče, ten zaujímá formát jedné jediné mise v Kyotu, která zahrnuje neustálé, vcelku dynamické boje s malými, ale většími mimozemšťany, kteří mají leckdy klidně i pět forem a bojovat proti nim je jako stavět se proti sakra zákeřnému bossovi v nějaké videohře. Akorát, že tady jde opravdu o život a možná výhra znamená skóre, které se přičítá a při dosažení sta bodů umožní takovému „hráči“ buď oživit mrtvého spoluhráče, nebo se naopak vrátit do normálního života s tím, že mu budou vymazány vzpomínky. Motivace postav tedy jasná, ale tam to končí. Veškerou dynamiku extrémně kazí chování postav, zahrnující jejich neustálé postávání, blbé čučení a neschopnost cokoliv udělat. Na druhou stranu oceňuju, že k nim děj přistupoval jako k normálním lidem a ne superhrdinům, kteří se bezhlavě vrhnou do boje a každý výstřel z jejich zbraní zasáhne cíl tam, kam má. I tak mi to místy extrémně lezlo na nervy, skoro jsem až řval, aby už někdo něco udělal a ne jen blbě čuměl na to, jak se z někoho pomalu stává sushi. Další věc, co se mi absolutně nelíbila, je tempo rozvíjení vztahů, kdy si dvě postavy k sobě najdou cestu, ačkoliv se znají ani ne hodinu (oficiálně má celá mise limit hodiny a půl). To jsem si jen říkal... WTF? Tak nějak jsem na to nakonec přistoupil, ale podobná urychlená romance mi zkrátka přijde hloupá. Fungovala by, kdyby film nebyl jen takovou jednohubkou, což je další věc - mnohem lépe by to fungovalo jako 5-10dílný seriál, tohle byl spíš jen takový dodatek k jinak ukončené anime sérii, aby se neřeklo. Technické zpracování super, asi takhle nějak bych si představoval převedení mangy do CGI filmu - něco tak semi-realistického, propracovaného a detailního. Na vizuální kabátek si absolutně nemohu stěžovat, je to úroveň třeba takových Final Fantasy filmů, jen vzhledem k jejich stáří mnohem vyšší. Jak ale říkám, nemohu dát víc, než 3 body a to ještě z milosti. Zajímavá podívaná, ale asi se na mě podepsal desetiletý vývoj a žádám si od filmů a obecně kinematografie trochu vyšší standardy. Kdo ví, jak bych dneska hodnotil původní sérii. Hmm, že bych si to dal znovu? Výzva přijata!

95 minút sa divák pozerá... na to isté. Non-stop akcia, kde sa stále objavujú nové mimozemské monštrá a proti ktorým bojujú oživení mŕtvi prostredníctvom istej zázračnej technickej gule. To je možné samozrejme len v japonských komiksoch. Problém je ale práve v tej repetetívnosti všetkých scén a asi ešte viac v tom, že stále ide o pomerne komorné súboje v jednom prostredí medzi činžákmi. Občas by nezaškodilo ničenie celých miest a veľké celky, niežeby s tým mali japonskí filmári etický problém.