Freddie: poslední show (2021)

Z polovice je dokument o Freddieho konci a oslave jeho životalegendárnym koncertomvo Wembley a z druhej polovice je o AIDS a prežívaní obdobia prvej epidémie v gay komunite. Trochu mačkopes, ale je to trik na pritiahnutie pozornosti, napríklad aj u mňa, na dokument o AIDSe a osvete by som asi nepozeral. Len sa mi zdá, že v roku 2021 je na osvetu o AIDSe už trochu neskoro.

Pokud bych měla hledat největší ikonu a symbol boje proti AIDS, okamžitě mi naskočí jedno jediné jméno a to Freddie Mercury. DokumentFreddie: poslední showje nejenom pomyslnou oslavou jeho života, ale také svědectvím o nelehké době sílící epidemie viru HIV, která homosexuály automaticky zařadila mezi největší vyvrhele společnosti... Atmosféra památného koncertu na Mercuryho počest na stadionu ve Wembley v roce 1992 musela být naprosto úžasná, zvláště pak, když si to na pódiu ruku v ruce pěvecky rozdávali tak rozdílné osobnosti jako Axl Rose a Elton John. (85%)

Somebody to love si přeje každý a Fredie si prošel trnitou cestou než lásku našel. Koncert k jeho památce jsem sledovala v přímém přenosu a byla jsem z něj naprosto uchvácena ovšem nejvíc nejlepší ztvárnění měl Georg Michael, R.I.P. Michaele. U tohoto koncertu vždy pláču sůl, poněvadž Queen miluju a Fredieho obzvlášť. Jejich hudbu jsem poznala na gymplu ve 14.-letech a okamžitě jsem si je zamilovala a poslouchám je dodnes...A vždy mě bolí u srdce když si uvědomím jak náročné bylo natáčení Innuenda a Made in Heaven, ale pro mě jsou to nejlepší alba tedy kromě Night in the Opera a hlavně písně Bohemian Rhapsody nebo Show must go on...A tak bych mohla pokračovat do nekonečna, protože já tu jejich hudbu prostě ŽERU! Za mě zcela neobjektivních 100%

Dokument nie je o Queen a vlastne skoro ani o Mercurym. Je jeho apológiou, je o aids, je o tom, že on chudák za to nemohol, že sa nakazil, že za to môže homofóbna spoločnosť. Áno, takto vyznieva posolstvo dokumentu. Zlá spoločnosť, zlí homofóbni novinári, tí všetci sú na vine. Našťastie tu bolo aj niečo z hudby, tak to nebolo celé zlé. Je dobré si pripomenúť skvelého umelca a jedinečný koncert, ktorý nasledoval aj po jeho smrti. Ale netvárme sa, že za jeho ochorením nebol istý životný štýl.

Dokument je minimálne z jednej tretiny o homosexualite a o AIDS (k tomu naplno využíva symbol toho všetkého - nenahraditeľného Freddieho Mercuryho). A až potom je to o poslednej show. Tej sa film venuje pol hodinky. Ok, no trochu mi vadilo spovedanie niektorých účinkujúcich (napr. hiv pacienta, alebo homosexuálneho doktora). Namiesto nich radšej mohol viac rozprávať Brian May a Roger Taylor, ktorých rozprávanie bolo omnoho zaujímavejšie. Inak je to fajn dokument, aj keď skoro všetko už bolo povedané inde (až na pár zaujímavostí zo zákulisia koncertu), ja som si to rád pozrel a rád som si hlavne pripomenul tento rozlúčkový koncert, ktorý pred tridsiatimi rokmi sledovalo v telke (údajne) pol miliardy divákov, medzi nimi aj ja. 79%.