Franklyn (2008)

Myšlienka dobrá, spracovanie je zlé. Herci dobrí, dej o ničom.Phillippes vrecom na hlave sa chce mstiť,Evaako vždy má depresie... Z tých rečí a neustáleho hádania sa, mi prišlo nevoľno. Musím uznať, že to fiktívne mesto malo celkom šťavu. No nudný, ukecaný príbeh a na"krátkych"94 minút, som z toho dostával mikrospánok. 3/10

Tenhle film jsem viděl už dávno, v paměti mi z něj zůstalo jen několik obrazů, hlavně dystopické město a uniformy „kleriků“ (ti s tím vysokým kloboukem). Před pár roky jsem si na něj vzpomněl, ale nedokázal jsem si vybavit jeho název. Nakonec jsem ho dohledal a slíbil jsem si, že se na ten film zase podívám. Ale nepodíval. Před týdnem jsem si na něj vzpomněl znovu a opět jsem si nemohl vybavit název :). Když jsem ho zjistil, tak jsem si řekl, že se na to už prostě musím podívat. A tak jsem se podíval. Film má několik dějových linek. Ta první je z temného dystopického města Meanwhile City, kde každý musí povinně vyznávat nějaké náboženství. Jonathan Preest je maskovaný detektiv, který je jako jediný ateista – a proto po něm vláda jde. Preest se snaží najít a zabít svoji nemesis, tajemného vůdce kultu. Tahle linka je nejzajímavější, kostýmy a prostředí jsou pěkné. Druhá linka je o studentce umění, která má sebevražedné sklony. Třetí linka je o muži, který najednou začal potkávat ženu, kterou zná už od dětství. A čtvrtá linka je o muži, který hledá svého syna. Tyhle tři linky jsou upřímně docela nuda. Odehrávají se v našem reálném světě. Celou dobu není jasné, jakou mají spojitost mezi sebou a s tou první. Ta jedna je na tu první napojena docela dobře, ty další dvě už o dost hůř – je to vyloženě dost random. Výsledná pointa je chabá. Film je označován jako sci-fi a/nebo fantasy, bohužel je to trochu zavádějící. Ve skutečnosti je to takové psychologicko-romantické drama. Název filmu je odvozen z malého nepodstatného detailu: je to jméno na zvonku k bytu (objeví se až v závěru). Možná to je ten důvod, proč jsem si na název nemohl vzpomenout.

Na tomto filmu je snad úplně všechno zvláštní. A v některých ohledech i jedinečné, protože Gerald McMorrow natočil pouze tento film. Přestože šlo o prvotinu, má velmi silné obsazení dokonce i ve vedlejších rolích a víc než slušný vizuál. Co se týče děje...první polovina filmu je velká zkouška pozornosti, ale hlavně trpělivosti diváka. Budete se snažit najít v tom všem smysl, nebo budete opatrně doufat, že se ten zmatek smysluplně propojí. I když je zajímavá linka jen s Evou Green a ta, která se odehrává ve fantaskním světě, má to atmosféru, i potenciál. O to překvapivější je finální zjištění, že je to vlastně až nepříjemně prostý příběh o tom, co všechno se musí stát, aby vše zapadlo na své místo a setkali se ti, kdo se setkat mají. A taky o lidech, bytostech, které tady s námi jsou jen proto, aby nám pomohli v těžkých chvílích. Úplně rozumím tomu, proč už Gerald McMorrow nic nenatočil. Sdělil co chtěl, nepochopení kritiky i diváků ho zarmoutily, snad i ztratil důvěru producentů... . Přitom jako debut, je to skvělá práce... . Osobně mě to mrzí, rád bych od něj viděl i další film. Jedna hvězda je standardně jen za mou milovanou Evu Green, druhá za odvahu a čisté sdělení.

„To dřív pochopím mongolský lidový písničky než tenhle film“ napsal Enšpígl a měl svým způsobem pravdu. Taky jsem měl dost problémů prokousat se několika dějovými liniemi, které se tady paralelně odvíjejí. Snad jsem se nakonec přece jen trochu zorientoval, takže můžu přidat moje vidění „Franklyna“.
Rozbíhají se nám tady vlastně čtyři dějové linie:
První z nich je problematický vztah Emilie a její matky. Emilie si silně kontraverzní osobnost, která, jejími slovy, se svými opakujícími se pokusy o sebevraždu snaží provokovat svoji matku i vedoucího své práce. Druhou dějovou linií je Milo, se kterým se jeho nastávající rozejde těsně před svatbou. Milo následně potkává svoji kamarádku z dětství Sally, která pro něho hodně znamenala. Třetí dějovou linií je Peter hledající svého syna Davida, který je veteránem z Perského zálivu. A poslední, nejtajemnější, je dějová linie, která dostává v první polovině filmu nejvíce prostoru: Odehrává se v Meanwhile City, imaginárním městě ovládaném náboženstvími, ve kterém se pohybuje jediný bezvěrec…
Co bych filmu vytknul, je to, že trvá příliš dlouho, než dovolí divákovi propojit si třetí a čtvrtou dějovou linii, takže před tímto propojením jsou dílčí epizody pro diváka neuchopitelné, a tudíž i částečně nudné. Nicméně jakmile k tomuto propojení dojde, získává film na dynamice, protože jsou zároveň postupně odhalovány i další podstatné skutečnosti předchozích dějových linií: Vztah mezi Emilií a její matkou je poznamenán tím, že byla v dětství zneužívána. Milova kamarádka z dětství Sally je fiktivní bytost, kterou si Milo v dětství vyfantazíroval, aby mu pomohla se vyrovnat se smrtí otce. Peterův syn David uprchl z psychiatrické léčebny, a přitom zranil strážce a jeden z nich na následky zranění zemřel. A je zřejmě přesvědčen, že jeho otec je vinen smrtí jeho sestry Sáry, která zemřela ve věku jedenácti let krátce před jeho návratem z Perského zálivu. Rázem se tak ocitneme v dramaticky mnohem dynamičtějším prostředí, které začíná postupně gradovat…
„Franklyn“ mě upevnil v přesvědčení, že Eva Green nehraje v obyčejných filmech. Každý z filmů, ve kterých se objevila, snad kromě „Casina Royal“, je nějakým způsobem zvláštní a „Franklyn“ není výjimkou. Ve filmu zazní také řada zajímavých myšlenek: „Chce-li Bůh zabránit zlu a nedokáže to, pak není všemohoucí. Dokáže-li mu zabránit, ale nechce, pak je sám zlý. A když to ani nedokáže, ani nechce, proč ho nazývat Bohem?“ Tato formálně logicky správná dedukce rázem degraduje všechna náboženství, protože zlo se na světě děje a Bohové mu nebrání…

Velice originální a snadno nepochopitelný snímek. Neprávem mu pak jdou body dolů, protože to valná část diváctva nerozdýchá a vypíná či odsuzuje předčasně. To je to tu potom samý odpad, který vypovídá akorát tak o kvalitě hodnotícího. Franklyn je film, u něhož je těm inteligentnějším od začátku jasné, že se zde prolínají dva filmy a něco tady do sebe prostě nezapadá. Je jasné, že postupně to zapadnout musí. A že to teda zapadlo pořádně. Vskutku zajímavé vyvrcholení. Jen ta atmosféra vázla a celkově to mohlo mít důkladnější režii. Kromě Evičky Zelené to ve výsledku vlastně nemá moc co nabídnout.