Family Blood (2018)

Ještě před pár lety by Vinessa Shaw udělala panicům vítr v jejich slipech. Nyní mátožně blbne v baráku a občas cení upíří zuby. A vedle dvou dospívajících dětí vypadá jako jejich starší sestra. Mátožnost se zakousla do celého filmu. Celé je to plouživé, delší dobu to má dokonce psychologické aspekty, kdy je divák nucen přihlížet terapeutickým sezením v klubu alkoholiků, kam dochází i Vinessa. Až v druhé polovině to dostane hororovější ráz, přibudou mordy, nicméně pořád se to neslo v jakémsi zvláštním pojetí, kterému prostě scházela ta správná hororová údernost. Určitě to ale má i své neotřelé prvky. Upíří tématika je pro mnohé tvůrce nevyčerpatelná a stále v ní hledají něco nového, méně zaběhané postupy. Vinessa je hlavním lákadlem, jen režisér do té upíří nesmrtelnosti mohl vlít tempo a energii. Takže pokud si odmyslím zdlouhavou první polovinu, pokud si přimyslím, že každý panic se chce kochat zralou herečkou v hlavní roli, ale není mu z režisérovy strany přáno ji svléknout, máme zde ještě druhou říznější polovinu filmu, načež mně z toho vychází průměr. 5/10

Mdlý pokus o psychologický horor, ve kterém se matka-závislačka mění v upíra, což má bezprostřední dopad na její dvě dospívající děti. Nápad zase nebyl tak úplně špatný a obsadit Vinessu Shaw byla docela trefa, ale režisér zvolil až příliš vláčné tempo a dával neúměrně velký prostor dilematu hlavní hrdinky, která se rozmýšlí, zda kousnout či nekousnout. Vyloženě upírské scény docela ušly. Ne že by se konaly nějaké krvavé orgie, ale do daného formátu zapadaly docela slušně. Nicméně bylo jich zoufale málo a nezachraňuje to ani zajímavě pojatý upírský chrup. Každopádně vůbec bych se nezlobil, kdyby se k tomuhle tématu v budoucnu někdo vrátil. 35%

Matku dvoch detí, ktorá sa lieči zo závislosti na liekoch, pohryzie v parku upír a začne sa postupne meniť. Mačka to schytá tradične ako prvá (očividne to majú hororoví režiséri v obľube). Aj nejaké ľudské obete síce prídu, ale je toho strašne málo. Minimum akcie, spomalené tempo a celková rozvláčnosť to ťahajú dole. Rodinno-dramatická zložka jasne prevláda nad hororovou. Pozrieť sa to dalo, ale k spokojnosti to nestačí, strašne nezaujímavý film.

Oxycoton Twilight Saga - aneb - Jak jsem snědla barmanku, sousedku, a její kočku ve filmu, který nevěděl, kdy a jak má skončit.

Díky úžasnému 2.35:1 poměru a slabším efektům to vizuálně spíše připomíná youtube video než skutečný film, ale pár chytrých scén dalo filmu dostatečně silnou atmosféru, s kterou jsem neměl problém film dokoukat.