Falešné vztahy (2001)

Zcela bez výhrad souhlasím s Kleopatrou, je to vážně škoda :-) Velmi zvláštní film o ztrátě manžela, zdrcujícím poznání a neuvěřitelném nalezení nových přátel a snad i platonické lásky tam, kde by to absolutně nikdo nečekal a málokdo pochopil. Název Nevědomé víly je úžasný a hudba byla též... Skvělé.

Antonia ztratila manžela...třikrát. Zemřel, pak přišla na to, že měl milenku a potom se z milenky vyklubal milenec. Příběh s ohromným potenciálem, který by ždímal kapesníky. Bohužel režisér, byť se očividně snažil dostat do Almodóvarovy rudé a modré, skončil u béžové a šedé. Příběh je skvělý, zpracování bezradné. Jako by nevěděl jak příběh uchopit a jak protnout životy postav. Antonie mi tak bylo líto, ale její utrpení mi bylo docela cizí. Hudba mnohdy neseděla (úvodní scéna z muzea). Bohužel takovéhle "maličkosti" pro mě film zbrzdily. Jako by byl Ozpetek rozhodnutý film natočit a pak si řekl, že ubere páru, aby se někdo náhodou neurazil...

Ze 106 minut jsem udělala 3 hodiny. Některé pasáže jsem si musela pouštět pořád dokola. Víc než cokoliv jiného mě zaujal vztah Michela a Antonie. Konkrétně při náznaku, že Michele miloval vlastně Antonii, ale v mužském těle, tedy prostřednictvím Massima. Neuvěřitelná myšlenka. A vlastně to bylo prostoupeno celým filmem. Kniha v rudých deskách - sebrané dílo Hikmeta. Michele mluvil o tom, že to bylo poprvé, co kdy potkal někoho, kdo si tak považoval jeho oblíbeného básníka. To byla věc, která ho na Massimovi zaujala. Ale ta kniha byla pro Antonii a Massimo neměl nejmenší tušení o Hikmetově existenci. :o) Tohle byl jeden z nejsilnějších okamžiků filmu. Film byl vlastně prostoupen mnoha příběhy, které se stávají jen opravdu zřídka a opravdu jen velice málo lidem. Například Ernestova láska k Emanuelovi: "Chtěl jsem ho úplně. I jeho nemoc." Neuvěřitelné. A další zajímavá postava - Emir s jeho přímostí, která je jeho výhodou i nevýhodou. Jeho postava se příběhem jenom mihla, ale rozhodně nebyla zanedbatelná. A mohla bych pokračovat, co všechno na mě v Le fate ignoranti udělalo dojem. To už by ovšem nebyl komentář, ale regulérní disertačka. :o)

No jo....asi to musí být pech, když ženu muž podvádí s mužem...., což nemění nic na tom, že jde o skvělý nezávislý film se supr kamerou, sugestivním podáním, výbornými výkony herců...no...nevím co ještě dodat. Mě se to zkrátka moc líbilo. Nešlo o žádnou konzumní slátaninu, co má vidělávat miliony....nýbrž o něco prostě... ,,jiného,,

Prave na to koukam asi po pate a dojima mne to pokazde stejne, uz jen ta hudba a vyraz oci hlavni hrdinky, no co my "holky" jsme citlivky. Tak som to videl opat a nie ze by som vedel ako velmi sa ma ten film bude mozno raz tykat, je to neskutocne uzasne silny film, kto ma srdce nemoze ostat nezraneny silou pribehu.