Eso es (1982)

Název v francouzštině a i v češtině je prý dvojsmyslný Eso es - SOS.  Ale nebojte se u tohoto filmu nebudete volat SOS kvůli kvalitě této komedie. Možná hrozí SOS při namáhání bránice při mnoha podařených humorných scén, jako například v knihkupectví, s Hitlerovou sestrou, zahájení olympiády atd, atd,

Tato velice vtipná a zábavná francouzsko - německá taškařice začíná v roce 1916. Během I. světové války se německému stíhacímu esu jménem Günther von Beckman (herec Frank Hoffmann) a francouzskému stíhacímu esu jménem Jo Cavalier (herec Jean-Paul Belmondo) podaří navzájem sestřelit. Hádku a následnou rvačku o to, kdo bude čím zajatcem, přeruší dělostřelecká palba na jejich pozici, která oba donutí spolupracovat, aby přežili. V humorné vedlejší scéně je desátník Adolf Hitler (herec Günter Meisner) kárán svým frustrovaným nadporučíkem Lazare Rosenblumem za jeho nešikovnost. V roce 1936, o 20 let později, Jo Cavalier a jeho tým boxerů cestují do Německa, aby se zúčastnili olympijských her v Berlíně. Ve vlaku se Jo Cavalier setkává s mladým Simonem Rosenblumem (herec Rachid Ferrache), vnukem výše zmíněného nadporučíka jménem Lazare Rosenblum (herec Martin Umbach) a Židem, a s krásnou reportérkou Gaby Delcourt (herečka Marie-France Pisier), která má udělat rozhovor s Hitlerem (herec Günter Meisner). Když se jeho dědeček na nádraží neukáže, Simon požádá Jo Cavaliera, kterého zbožňuje kvůli svým dobám první světové války, aby ho doprovodil do knihkupectví svého dědečka. Po příjezdu se Jo Cavalier dostane do potyčky s agenty gestapa, kteří místo demolují, a následně ho celá rodina Rosenblumových požádá, aby je ukryl. Protože nezná jiné místo, vezme je do hotelu svého týmu, který je zároveň domovem Gaby Delcourt. Jo Cavalier začne s Gaby okázale flirtovat, která mu, zdá se, oplácí jeho náklonnost. Druhý den ráno, těsně před odjezdem na stadion na zahajovací ceremoniál, se Jo Cavalier znovu setkává se svým starým přítelem Güntherem von Beckmanem, nyní generálem Luftwaffe. Rychle Günthera přemluví, aby si půjčil auto, které pak dá Rosenblumovým na jejich útěk do Rakouska. Kvůli kritické chybě ze strany Rosenblumových je však celá rodina chycena ještě před dosažením hranic a unikne pouze Simon. Chlapec zavolá Gaby Delcourt, která o tom informuje Jo Cavaliera. Rozpolcený mezi svou náklonností ke Gaby, smyslem pro povinnost vůči Simonovi a potřebou vidět svůj tým v zápasech (i když ne v tomto pořadí), se Jo Cavalier rozhodne věc co nejrychleji vyřešit a jde pro Simona. Věci se však nevyvíjejí podle plánu. Gestapo je Jo Cavalierovi v patách, medvěd ho a Simona vyžene z lesního tábora a oni si dočasně vyzvednou jeho mládě, kterému spontánně dají jméno Beethoven. Nakonec jsou zajati a odvezeni na další policejní stanici, kde je držen i zbytek Rosenblumových. Günther von Beckman přijíždí, aby zajistil propuštění svého přítele, ale Jo Cavalier rodinu Rosenblumových neopustí a vezme si Günthera zdánlivě jako rukojmí. Když jedou k rakouským hranicím, Günther von Beckman Jo Cavalierovi radí, aby šel s Rosenblumovými, protože je nyní považován za uprchlého zločince, a Jo Cavalier neochotně souhlasí. Kvůli okolnostem se však skupina ztratí a skončí přímo v Hitlerově rezidenci Berghof na Obersalzbergu. Spletou si ji s obyčejným hotelem a ujme se správce areálu, Hitlerova sestra Angela (opět ji hraje Günter Meisner). Shodou okolností je Günther von Beckman pozván Hitlerem do Berghofu na poradu zaměstnanců spolu s Gaby Delcourt, ke které Günther von Beckman také chová sympatie. Jo Cavalier se však rychle dozví o skutečné povaze rezidence, když se setká tváří v tvář se samotným Hitlerem (herec Günter Meisner), zatímco v jeho osobní kanceláři sleduje v rádiu finále olympijského boxu. Sežene si důstojnickou uniformu, odhalí se Güntherovi a Gaby pak vymyslí plán, jak Rosenblumovy zachránit krádeží Hitlerova osobního auta, zatímco velmi neochotný Günther von Beckman se chystá odvést pozornost útěkem s Angelou Hitlerovou. Film končí zuřivou automobilovou honičkou mezi Jo Cavalierem, Rosenblumovými a Gaby Delcourt v jednom autě a Hitlerem a jeho pobočníky v jiném. Během ní se starší Rosenblum odhalí svému starému podřízenému. Hitler, vylekaný nečekaným setkáním se svým bývalým velitelem, spadne do rybníka s kachnami, zatímco Jo Cavalier a spol. úspěšně uprchnou do Rakouska (vtipná narážka na anšlus = anexe Rakouska, který následoval o dva roky později), kde se znovu setkávají i s Beethovenem. Tuto povedenou komedii se stopáží 100 minut natočil francouzský režisér, scénárista a herec Gérard Oury (29. 4. 1919 - 20. 7. 2006), který režíroval i filmy jako: „Smolař“ (1965), „Velký flám“ (1966), „Pošetilost mocných“ (1971), „Dobrodružství rabína Jákoba“ (1973), „Útěk“ (1978), „Rána deštníkem“ (1980), „Pomsta opeřeného hada“ (1984), „Rozchod po francouzsku“ (1989), „Touha po zlatě" (1993) nebo „Řidič a fantom“ (1996). HITLEROVA SESTRA ANGELA JE NEUVĚŘITELNĚ KOMICKÁ.Světová premiérakomediální taškařice„L'As des as“proběhla27. října 1982v kinech veFrancii. Do kin v Československu/České republice se tahle vynikající legrace nikdy nedostala. Svou premiéru si tento snímek vČeské republiceodbyl1. října 2008na DVD pod názvem„Eso es“.

Miluji francouzské válečné komedie. Ani neznám zemi, která z války vytěžila tolik komediálních filmů jako Francie. Ovšem právě tato nepatří k těm fakt dobrým. A ani za to nemůže. To ten dabing mně tak vadil, že nebýt Cosmovy hudby, nedokoukala/nedoposlouchala bych. Vím, nejsem objektivní. Ovšem české znění z roku 2009 (režie Marie Fronková) se opravdu nepovedlo. Jsem ráda, že si to nemyslím pouze já. Zajímalo by mě, proč se předabovává kvalitní práce, resp. proč se kvalita nahrazuje nekvalitou.

Čistokrvný francúzsky protagonista:Georges"Jo"Cavalier, musel byť rozhodne odvážny »kavalier«, keď povedzme, že zrovna uprednostnil záchranu nemeckej židovskej rodiny na čele s 10-ročnýmSimonom Rosenblumom, namiesto toho, aby sa priamo zúčastnil ako tréner francúzskeho boxerského tímu na letných olympijských hrách v roku 1936 v Berlíne, kde samozrejme nesmel chýbať ani sámFührerako ústredný predstaviteľ Nemeckej ríše.•A mimochodom;Bébelv spolupráci s režisérom G. Ouryom, sa o tom rozhodli vytvoriť i akýsi komediálne, a k tomu i s dobovým podtextom ladený titul s miestami až dramatickejšou líniou udalostí, v ktorom by v podstate hlavný prim predstavovalo predovšetkým to, že by s vysokou účinnosťou zosmiešnili nielen samého Adolfa [S]hitlera, ale zároveň aj nacistické obdobie ako celok, čo občasne vytváralo trochu drsnejší charakter «čierneho humoru»; skrátka, vtedy divákovi sprístupnili taks-a-t-i-r-i-c-k-ynadštandardne skomponovanú vec, nad ktorou by doslova jasali odporcovia tohto odporného systému, ale nad čím som už tak mimoriadne nejasal - bol najmä scenáristický kredit, ktorému častokrát prechádzali aj také absurdnejšie podané veci, nad ktorými normálne koľkokrát ostával rozum stáť, alebo ako som už medzičasom tiež spomínal, tak z priameho uhla pohľadu J-P Belmonda, ako ústredného predstaviteľa, ktorému najviac išlo azda iba o to, ako sa vlastne tomuto režimu majstrovsky vysmiať rovno až do ksichtu, ale zase tam hneď nenahádzať úplne všetkých predstaviteľov do jedného vreca, viď postava v podobeGünthera von Beckmana, s ktorým hlavná postava absolvovala úvodné [letecké] zábery už počas I. svetovej vojny!•Síce scenár môžem právom považovať za »nedopečený«, no ostatné [príkladne technické] zložky boli až natoľko vskutku naprosto zaujímavými, že mu to tentoraz i s veľkou radosťou prepáčim; vloženie archívnych, čiernobielych záberov z olympiády '36, s ktorými sa prekrývali tie filmové...

Není snadné dělat si legraci z pronásledování Židů v hitlerovském Německu, a to dokonce ani v podání takového esa, jakým byl Belmondo. Sice ten film vytáhl o cosi výš, než by se to povedlo komukoliv jinému, ale na řadu jeho mnohem povedenějších filmů to stejně nemá. Kdyby scénář psal takový Jaroslav Hašek, to by asi byl jinačí humor.