Eso es (1982)

Miluji francouzské válečné komedie. Ani neznám zemi, která z války vytěžila tolik komediálních filmů jako Francie. Ovšem právě tato nepatří k těm fakt dobrým. A ani za to nemůže. To ten dabing mně tak vadil, že nebýt Cosmovy hudby, nedokoukala/nedoposlouchala bych. Vím, nejsem objektivní. Ovšem české znění z roku 2009 (režie Marie Fronková) se opravdu nepovedlo. Jsem ráda, že si to nemyslím pouze já. Zajímalo by mě, proč se předabovává kvalitní práce, resp. proč se kvalita nahrazuje nekvalitou.

Čistokrvný francúzsky protagonista:Georges"Jo"Cavalier, musel byť rozhodne odvážny »kavalier«, keď povedzme, že zrovna uprednostnil záchranu nemeckej židovskej rodiny na čele s 10-ročnýmSimonom Rosenblumom, namiesto toho, aby sa priamo zúčastnil ako tréner francúzskeho boxerského tímu na letných olympijských hrách v roku 1936 v Berlíne, kde samozrejme nesmel chýbať ani sámFührerako ústredný predstaviteľ Nemeckej ríše.•A mimochodom;Bébelv spolupráci s režisérom G. Ouryom, sa o tom rozhodli vytvoriť i akýsi komediálne, a k tomu i s dobovým podtextom ladený titul s miestami až dramatickejšou líniou udalostí, v ktorom by v podstate hlavný prim predstavovalo predovšetkým to, že by s vysokou účinnosťou zosmiešnili nielen samého Adolfa [S]hitlera, ale zároveň aj nacistické obdobie ako celok, čo občasne vytváralo trochu drsnejší charakter «čierneho humoru»; skrátka, vtedy divákovi sprístupnili taks-a-t-i-r-i-c-k-ynadštandardne skomponovanú vec, nad ktorou by doslova jasali odporcovia tohto odporného systému, ale nad čím som už tak mimoriadne nejasal - bol najmä scenáristický kredit, ktorému častokrát prechádzali aj také absurdnejšie podané veci, nad ktorými normálne koľkokrát ostával rozum stáť, alebo ako som už medzičasom tiež spomínal, tak z priameho uhla pohľadu J-P Belmonda, ako ústredného predstaviteľa, ktorému najviac išlo azda iba o to, ako sa vlastne tomuto režimu majstrovsky vysmiať rovno až do ksichtu, ale zase tam hneď nenahádzať úplne všetkých predstaviteľov do jedného vreca, viď postava v podobeGünthera von Beckmana, s ktorým hlavná postava absolvovala úvodné [letecké] zábery už počas I. svetovej vojny!•Síce scenár môžem právom považovať za »nedopečený«, no ostatné [príkladne technické] zložky boli až natoľko vskutku naprosto zaujímavými, že mu to tentoraz i s veľkou radosťou prepáčim; vloženie archívnych, čiernobielych záberov z olympiády '36, s ktorými sa prekrývali tie filmové...

Není snadné dělat si legraci z pronásledování Židů v hitlerovském Německu, a to dokonce ani v podání takového esa, jakým byl Belmondo. Sice ten film vytáhl o cosi výš, než by se to povedlo komukoliv jinému, ale na řadu jeho mnohem povedenějších filmů to stejně nemá. Kdyby scénář psal takový Jaroslav Hašek, to by asi byl jinačí humor.

Humorný pohled na zatím nejtruchlivější události lidských dějin je o to vzácnější, je-li, byť vyhnán na ostří nože, uvěřitelný a navíc prodemokratický a humanistický. Belmondo svůj rejstřík božského darebáka doplnil o zcela nové tóny. Druhý takový film srovnatelný s tímto počinem je Vojnovičův, Menzelův a Svěrákův VOJÁK ČONKIN. Švejkovská nota oživá znovu a znovu.

V ovzduší nacistického Německa se odehrává akční komedie, kde nestárnoucí Jean-Paul Belmondo, jako bývalý letec z první světové války, přijíždí v roce 1936 do Berlína jako trenér francouzského olympijského boxerského týmu, kde zachraňuje rodinu židovského chlapce... Režisér Gérard Oury, podobně jako ve Velkém flámu opět dokázal, jak vtipný může být žánr válečné komedie. Scény ze zabaveného knihkupectví, případně sekvence, ve které se zbloudilá skupina židovských uprchlíků omylem dostane do Hitlerova Orlího hnízda, to jen dokládají. Potěší svěží tempo, uvolněná i když místy mrazivá atmosféra a v podstatě nekonečná smršť vtípků a gagů, v níž vynikne hlavní hvězda.  Ve vedlejší roli fešanda Marie-France Pisier ( předtím se sešli v Těle mého nepřítele ) a Frank Hoffmann ( pro mě známý jako moderátor pořadu Trailer o novinkách v kině na rakouském programu ORF 2 ). Musím vypíchnout taky parádní hudbu Vladimira Cosmy.