Einstein a bomba (2024)

Netflix se po obrovském úspěchu Oppenheimera rozhodl natočit něco spojeného s tímto filmem, aby přitáhl část jeho publikum. Netflix si řekl, že v Oppenheimerovi není Albert Einstein příliš přiblížen, což je škoda, a proto natočili hraný dokument. Už v úvodních titulcích nám tvůrci sdělují, že všechno, co Einstein v dokumentu řekne, opravdu řekl nebo napsal, což dodává věrohodnost a historickou přesnost. Sledujeme tu důležitou část života Alberta Einsteina, především pak jeho život imigranta, a prostřednictvím různých otázek se dozvídáme více o jeho minulosti. Tvůrci se snažili přiblížit mysl tohoto génia, bohužel se jim to moc nepovedlo. Dokument totiž bojuje s tím, aby diváka zaujal. Snaží se být věrohodný, ale zapomíná, že pokud je hraný, musí mít také určitou dávku zábavy. Tady si tvůrci trochu zakopli, protože pokud máte dokument složený ze starých záběrů s výpověďmi svědků a dalších lidí, očekáváte, že bude především informativní. Zde se však dokument snaží být informativní a zároveň zábavný, což se mu nedaří – chybí mu šmrnc hraného seriálu či filmu, který by diváka více zaujal. Zpětně si říkám, že byla chyba z toho dělat hraný dokument. Buď by to chtělo čistě hraný film, který má jasně daný příběh, nebo čistě dokument. Tento dokument totiž nedokáže Einsteinův příběh dostatečně prodat a všechny jeho důležité milníky pouze rychle retrospektivně odvypráví, aniž by se jim věnoval do hloubky. Tvůrci se snažili dokument napěchovat informacemi, ale zároveň udržet příběhovou linii, která to vše propojuje. Bohužel, v obou případech neuspěli. Dokument není tak informativní, jak by mohl být, a příběhová linie, kde sledujeme Alberta v exilu, je naprosto nudná a nezajímavá. Dalším problémem jsou samotní herci, především Aidan McArdle. I když mu věříte, že hraje Einsteina, nemáte k němu žádné sympatie. Jeho výkon nebyl špatný, ale jednoduše mi nesedl, a každý anglický výraz s německým přízvukem mi zněl nepřirozeně. Jako Einstein vypadal a zněl, ale nedokázal jsem si k němu vytvořit žádný vztah. Oppenheimer uspěl, protože to byl hraný film. Existují hrané dokumenty o lidech, ke kterým si vztah vytvoříte, ale tady tomu tak nebylo, a má k tomu daleko. Pak jsou tu také úvodní titulky, kde se píše, že vše, co Einstein ve filmu řekne, řekl nebo napsal i ve skutečnosti. I s tím mám problém. Když přemýšlím nad tím, proč tvůrci zvolili hraný dokument a jaké to má výsledky, mám pocit, že hraný dokument by měl přinést více emocí a více přiblížit Einsteina jako člověka, kterého vidíme před sebou, ne jen útržek z historie. To se však tvůrcům nepovedlo, protože místo jasného záměru dostáváme od všeho trochu. Dozvídáme se o Einsteinově minulosti a zjišťujeme, jak se asi choval, ale nic z toho není dostatečně probráno do hloubky, abychom si mohli přesně říct, jaký Einstein byl. Vrátím se k tomu, co bylo řečeno na začátku – že vše, co Einstein ve filmu řekl, skutečně řekl nebo napsal. Mám problém s tím, že v dokumentu herci pouze odříkávají citace a publikace, které Einstein pronesl, ale tvůrci se vůbec nezamysleli nad tím, co by mohl říct nebo jak by to řekl. I když oceňuji historickou věrohodnost, dokumentu to ubírá na lidskosti, protože tyto „robotické“ a nucené repliky, kde Einstein pouze pronáší další svou citaci, působí nepřirozeně a ubírají na významu toho, proč byl tento dokument hraný. Když jsem dokument dokoukal, měl jsem z něj relativně dobrý pocit, i když jsem věděl, že to nebylo to, co jsem chtěl a očekával. Přijal jsem to. Nyní však, po delší době, zjišťuji, že téměř všechna fakta, která byla v dokumentu zmíněna, jsem zapomněl a dokument vnímám hůře. Pokud o Einsteinově životě nevíte nic, tak dokument doporučuji. Pokud však hledáte něco kvalitnějšího a propracovanějšího, raději bych sáhl po čistě dokumentárním filmu složeném ze starých záběrů a výpovědí. Člověk se pak dozví více a nebude ho rušit hraná dějová linka, která je pouze prostředkem k Einsteinovým citacím.Známka: 5,5/10.

Dokument si idete pozrieť v domnení, že sa niečo nové dozviete, pospájajú sa vám súvislosti, ktoré – v prípade Einsteina, už viete. Toto však bolo značné sklamanie – ani ryba, ani rak. Ako možno nazvať dokumentom niečo, čo je spolovice prehliadka historických záberov a spolovice hraná fikcia historických, ale nezaujímavých faktov? A zahraná?! Amatérske divadlo z Nižného Hrušova by bolo o dve triedy lepšie.

Pomerne štylizovaný dokument, ktorý dáva dôraz na dianie počas druhej svetovej vojny. Mal by potenciál ale to spracovanie bolo pre mna strašne únavné a také jalové. Ako divák ktorého zaujíma Einstein by som ocenila viac celkových informácií o živote a súvislostí. Toto je skôr na spôsob "skúsime sa zamyslieť nad tým aké mal Einstein pocity a znázorniť ich" a vo výsledku to vôbec nefunguje.

čekal sem standardní dokument a místo toho sem dostal polodokument s naprosto zbytečnými hranými pasážemi. Nemůžu sice říct, že bych se nic nedozvěděl (vzhledem k tomu, že jsem toho o Einsteinovi zase tolik nevěděl), ale ta hodinka a čtvrt se docela táhla a očekávání tenhle kousek naplnil až v posledních cca dvaceti minutách. Zklamání...40%

Zaujímavý pohľad na Einsteinove trápenie a výčitky. Videl som množstvo spracovaní o živote tohto génia a musím povedať, nič objavné sa tu nedozviete. Cítiť že je to niečo iné, nemôžem ani uprieť snahu na hĺbavejšie skúmanie pocitov a motivácii vďaka konkrétnemu zameraniu,(teória relativity a jej vyústenie ku vzniku atómovej bomby) no väčšinu času sledujeme Einsteina tesne pred a tesne po úteku z Nemecka. Do toho mi úplne nesadli hrané pasáže a až posledných 20 minút konečne dostaneme čo napovedá názov. Priznávam, dojem potom išiel trochu hore. Pre laikov dostačujúce, z veľkej časti osobné (určite ale nečakajte životopis), pre znalcov rutinné a nijak zvlášť bohaté na informácie. Rýchlo to ubehne, záver obsahuje posolstvo a napriek miernej kritike, vyslovene sklamaní asi nebudete.