Dolly - Vraždící duch (1991)

Filmy o vraždiacich, zlými silami, či duchmi posadnutých hračkách moc nemusím. Jedinou výnimkou je Chucky zo série "Detská hra". Ten sa mi páči. Ale inak sa tomuto druhu horroru skôr vyhýbam. Avšak kvôli tomu, aby som mal všeobecný prehľad, tak si občas niečo také pozriem. Dnes som siahol po titule "Dolly - Vraždiaci duch", ktorý v roku 1991 natočila podľa vlastného scenára Maria Leaseová. Bol to jej prvý a zároveň aj posledný režisérsky zárez. Na to, že to točila úplne neskúsená režisérka, a že horrory o panenkách nemám rád, tak to nebolo až také špatné. Bol to znesiteľný béčkový horror, ktorý čerpá inšpiráciu z viacerých známejších a výraznejších snímkov. A mimochodom, nechcem byť sprostý, ale si myslím, že Chucky by si s touto Dolly parádne zaobcoval. ***

První polovinu filmu mě neuvěřitelně štvalo chování toho malýho génia. V okamžiku, kdy ale chlapec vzal do ruky brokovnici a milou panenku poslal do horoucích pekel, dostal film grády. Škoda, že to bylo až v posledních patnácti minutách. Viděla jsem lepší horory o panenkách, takže ve výsledku film hodnotím spíš jako průměrný.

Dolly Dearest je v podstatě mix Chuckyho a Omena, ale silně nezáživnej a nudnej. Žádné zapamatováníhodné scény nejsou, panenky nemají potřebnou zlou auru, těch pár mordů je odfláknutých s nulovým gore a herci nesympatičtí. Denise Crosby hraje úplně stejně jako v Pet sematary a paradoxně nejlepší ze všech je malá holka Jessica. Občas se vyloupne i slušná atmosféra, ale vzápětí je po ní. Hudba někdy připomněla Kukuřičné děti, ale zbytek taky průměr. Škoda, zbožňuju filmy o vraždících panenkách a loutkách, ale tohle byl hodně slabý odvar.

Vždy som rád, keď nájdem nejaký podobný underrated gem, preto mu tú jednu hviezdičku, pre radosť z pozerania, rád prihodím. Objektívne by to bolo za 4, pretože v druhej polovici, s príchodom mudrlantského chlapca a hlavne veľmi rýchleho záverečného zúčtovania si film trošičku pokazí skóre. Aj keď ešte útok na dom je skvelý, a brokovnica tiež. Ale dovtedy Dolly až prekvapivo nakladá pod kotol atmosféry v podobe úžasných mexických lokácií, backstory, opradenej mytológiou, a scény s dollhausom a búrkou a služobnou a jej skonom sú naozaj podarené a výborne spracované. A early 90s a VHS atmoška podobných flickov nijako neuškodí. Taký Chucky je pre porovnanie lepšie rozpohybovaný(aj keď ani tu to nie je žiadna hanba), ale bábiky vôbec nevyzerajú zle, a ich šepot, škrekot a smiech je skvelý v strašidelnom slova zmysle. Nehraje sa tu príliš na gore, ale zábavnosť a atmosféra to bohato vynahradzujú.

Cca v 7 letech jsem tento skvost viděla poprvé (a o něco později Dětskou hru = nepoučitelnost) a TROŠKU mě to poznamenalo. Do takové míry, že ještě teď: vidím ve tmě panenku, jak se na mě chystá; vidím v obýváku, jak si sedí na křesle; slyším jak si ťapká, když jdu po večerech sama... Říkala jsem si, že už to nechci nikdy vidět a ani jsem po tom nepátrala. Ale strachům se má čelit, žejo, tak nastal den, kdy jsem si to připomenula. A děsilo mě to pořád stejně. Celý život myslím na to dupání těch malých botiček... Upřímně, pro mě je děsivější tahle potvora než zlatíčko Chucky. Dnešní spánek bude příjemný, ona je fakt zlo a dívat jsem se na to neměla. │PS: Divím se, že to nezpůsobilo životní trauma více lidem. Nebo možná jo, ale podařilo se jim to vytěsnit z hlavy. Trošku těžké rozhodování jestli dát 5* za to, co nedokázal žádný jiný film a nebo odpad za to, že mi z toho šibe. PPS: Vidět to dnes poprvé, tak se tomu ráda zasměju. !KONEC VÝLEVU!