Dobrodružství Ali-Baby a 40 loupežníků (1980)

Neviem, kde sa stratil uzbecký prínos tejto dobrodružnej rozprávky, možno nejaké triky, reverzná kamera, pár hercov, možno lokácie, inak je to čistá 'indičtina' so všetkým, čo k nej patrí. Nechýba typická hudba, tance a sopránové spevy uprostred filmového diania či typický humor a spôsob reči, výhražiek atď. Napriek tomu a napriek nedotiahnutiam, v niektorých prípadoch veľkým nedotiahnutiam, si ma táto dobrodružná rozprávka chytila za pačesy. Síce sa od námetu čiasatočne odkláňa a nebyť zázračnej jaskyne, ktorá sa sama otvára a v nej ukrytej duchovnej strážkyne, nebola by to ani typická rozprávka či fantasy, lež klasický dobrodružný snímok, ale to v konečnom dôsledku vôbec nevadí. Nie je to určené celkom pre deti, toho násilia i zabíjania je dosť, ale zasa prekvapujúco ani romantika, ako to už v orientálnych rozprávkach býva, nehrá prím. A tak veľký priestor môže dostať dobrodružno, akcia, súboje a všetko možné, vďaka čomu 2,5 hodinový snímok nenudí a prináša zaujímavý a exotický zážitok. Súboje sú na prvý pohľad celkom fajn, ich choreografia je celkom vydarená a príliš sa neopakuje. Samozrejme, pri detailnejšom pohľade divák uvidí ich slabšie spracovanie, aké sa u nás tak často nevidí a nechcene pobaví. Pobavia aj iné veci - za všetky spomeniem svetelný disko parket uprostred lúpežníckej jaskyne - to sa jednoducho musí vidieť. Snímok sa môže oprieť o bohatú výpravu, zaujímavé a exoticky vyzerajúce lokácie, ktoré sú na orient vhodne vybrané, postavy sú sympatické, aj keď hlavná postava Ali-Babu (baba znamená v hindčine otec) je riadne naivná. Páčila sa mi tiež hudba, ktorá je takou zmeskou tradičnej indickej hudby a vtedy fičiaceho západného disko-funky a dodávala tomu patričnú šťavu. Niektoré filmy sa oplatí pozrieť iba raz a stačilo, tento však medzi ne nepatrí, toto sa bude dať pozerať opakovane a určite v ňom človek objaví ďalšie a ďalšie veci a zábavnosti. Tak a teraz si môžem ísť znova zaspievať "V celom meste je len jedna kráska a to musím byť len ja a nikto iný, la-la-la".

Hodne starý film poplatný dobe, niektoré absurdnosti ma dvíhali z gauča, ako napríklad podsvietená podlaha zo štvorcov v prvej piesni, nerozdýchala som ju do konca a naozaj ma to vôbec nezaujalo, neidentifikovateľné prostredie, neidentifikovateľné národnosti, raz som nevedela, či sú to Turci, Indovia alebo Tatari, tie "preháňky na koňoch mi skôr pripomínali "cowboyky" na okamih som zadúfala, že z jedného súdka vybehne "Winetou". Nesúrodná, rozvlečená a zbytočne komplikovaná rozprávka, no rozprávka, mŕtvol tam bolo dosť....

Moje detstvo v kine...

Tuhle pohádku nepohádku jsem viděl jako malý snad desetkrát. vždycky mě fascinovala dost velká míra násilí a vůdce loupežníku zabíjející bumerangem...povedený masakr :-D...

Další z řady snímků, které jsou ve své první polovině velmi nadějné, ale totálně nezvládají vyprávění druhé části svého dobře započatého příběhu. První část je velmi solidně a poctivě vykreslena a je vidět, že si na ni dali opravdu záležet. Akce střídá akci, solidní výprava, výborné kostými, interiéry i exteriéry malebné. Když přehlédnu tu disko podlahu v loupežnické jeskyni, která je poplatná době vzniku filmu, tak jsem byl více než spokojen. Také vystřelení nože za pomocí ohnutého stromku bylo velmi působivé zpestření. Ale poté se to výrazně pokazilo a vše pozitivní se počalo bohužel vytrácet a ztrácet na lesku a zajímavosti. Druhá část je zbytečně rozvleklá a táhne se jako nudle z nevýrazného, nezáživného, nudného a nesourodého těsta. Závěr sám o sobě byl rovněž podivně zpracovaný, ale hlavně, že nastal a mám film za sebou. Hudebně pěkné, tyto starší písně opravdu můžu. Nenašel jsem sice nějakou zvláštní a superchytlavou píseň, ale jako celek dozajista příjemné. Herecky také v pořádku, i když se mi občas projevem nepozdávala Hema Malini. Vliv spolupráce se SSSR byl na výsledku poznat a pro západního diváka je tak film více stravitelný, i když délkou už asi ne. Ze začátku jasná čtyřhvězda se postupem vytrácela ke třem hvězdám, ale nakonec jsem se rozhodl čtyři hvězdy zachovat. Jsou bezesporu velmi slabé, ale díky těm mnohým pozitivním prvkům, které jsem si poskládal hlavně z první části, zavřu jedno oko, druhé přivřu a nechám to tak. Snahu nelze upřít.(26.12.2018)