Dlouhá cesta (2002)

Nemyslím si, že Sparks je blb. Kýčové príbehy o láske tiež treba vedieť písať. Na druhú stranu nie je kýč ako kýč, a toto bol kýč až to bolelo. Mám dojem, že Sparks žije vo vysnívanom svete, kde slušné dievčatá poslúchajú vždy svojich tatinov a slovo zviesť má pre nich až pekelný nádych, chlapci si po bitke povedia len "naše kamarátstvo skončilo" a aj tí najškaredší z najškaredších by sa mohli uchádzať o miesto v modelingu. Osobne nič proti, naopak som rád, že stále existujú ľudia, ktorí veria v dobro a večnú lásku, ale... nerozumiem tomu. Ako povedala jedna postava:"Svet je plný svinstva."Nie však v tomto filme.

"Landon, ja som si myslela, že v tebe niečo je, niečo dobré. Ale zmýlila som sa."Stredoškolák Landon chce pôsobiť ako bad boy, aby zapadol do partie. Jamie je zase slušné dievča a ako dcéra reverenda je jasné, že spieva v chrámovom zbore. A keď sa tí dvaja zaláskujú, už niet cesty späť.Mandy Mooretu vystupuje nielen ako herečka, ale aj ako speváčka. Celý soundtrack je výborný a podčiarkuje všetky emócie. Moja srdcová teen romantika podľaNicholasa Sparksa. "Láska je ako vietor. Nevidíš ju, ale cítiš."

Dost dlouho na mě tenhle film působil jako taková trochu klišoidní americká romantická klasika z prostředí teenagerů. Jeden nepříliš (mírně řečeno) sympatický spratek s pár svými ještě méně sympatickými kámoši, kteří za doprovodu hřmotné teenagerské hudby dělají jednu (i životu či zdraví okolí nebezpečnou) kravinu za druhou. Do toho krásná oduševnělá holka, která se téměř ve všem vymyká představám a realitě ohledně typických náctiletých na místní škole. On jí samozřejmě (alespoň veřejně před svými kumpány) musí opovrhovat, vyhýbat se jí. Pak spolu ale shodou okolností začnou hrát divadlo a stane se zázrak, je tu láska jako trám, kterou si on poprvé naplno uvědomuje (je osvícen), světe div se, když ji poprvé vidí krásně oblečenou, namalovanou a libě zpívající... Potud jsem na filmu neviděla nic moc zvláštního, vývoj nikterak překvapivý, zároveň jsem tomu přerodu v chování a prožívání Landona až tak nevěřila... Jenže potom, když se ti dva začali sbližovat, jsem i já pocítila jakési sblížení s tímto snímkem, začalo mi připadat, že ač vlastně neukazuje schématy nic moc nového, daří se mu to vyprávět, hrát a předávat nějak lépe než jiným snímkům na podobná témata. Ti dva měli mezi sebou takovou mile kouzelnou mladistvou chemii, bylo to takové křehké, nevinné, v dobrém slova smyslu srdceryvné. Dost věcí bylo pořád předvídatelných, ale nějak už to nevadilo. Takže nakonec hodnotím lehce nadprůměrně za slabší čtyři hvězdy a 70-75 %.

Ano, extrémní romantika, nepravděpodobný sladký kitsch - řekl by někdo.  A já snad i tak trochu souhlasím. Ale zároveň dodávám, že takový film vidět je občas třeba. Neboť se na nás dnes ženou ze všech obrazovek či filmových pláten převážně cynické a brutální kusy, plné násilí. Nemluvě o  hrůzách po světě, které útočí na všech zpravodajských kanálech. A proto je dobře připomenout si při koukání na tento smutný, křehký film, který neustále vhání slzy do očí, že naše srdce ještě úplně neokorala, že máme v sobě city, dávku empatie, něhy a lásky k druhým... Proto zejména ty mé 4*.

Ten príbeh je strašlivý slzopudný gýč a natočené je to ako z produkcie hallmarku, no vďaka sympatickým hercom to ako tak drží pohromade. Príbeh o zlom chlapcovi a cudnej panne, ktorá ho zmení je klišé ako trám, no v závere číha dramatický zvrat, ktorý zmení tento film na slzavé údolie. A i napriek výhradám k totálnej presladenosti musím priznať, že ten emotívny koniec na mňa celkom zafungoval. 6-/10