Můj přítel Monk (2002)

Můj přítel Monk je detektivka s tikem v každém nervu, seriál, který vzal klasickou zápletku „kdo to udělal“ a narval ji do hlavy člověka, pro něhož je svět permanentně rozhozený špatně srovnaný koberec. Výsledkem není karikatura, ale nečekaně citlivá a chytrá kombinace humoru, smutku a brilantní dedukce, která funguje právě proto, že se směje i bolí zároveň.
Každá epizoda stojí na jednoduchém principu: zločin, chaos, a pak přijde Monk – chodící detektor nesrovnalostí, který vidí věci, jež ostatní ignorují, protože se bojí, že by se z nich zbláznili. Jeho posedlosti nejsou jen zdrojem gagů, ale klíčem k logice příběhu. Humor vzniká z detailů, opakování a trapnosti, ale nikdy nejde čistě po laciném výsměchu. Směješ se, ano – ale zároveň chápeš, jak vyčerpávající ten svět pro něj musí být.
Ústřední postava je tragikomická kotva celého seriálu. Génius, který by dal všechno za to, aby mohl být „normální“, a přitom ví, že bez své bolesti by nebyl tím, kým je. Seriál si dovolí luxus empatie – nesnaží se Monka „opravit“, ale naučit s ním žít. Vedlejší postavy nejsou jen doplněk, ale protiváha: uzemňují ho, chrání, někdy nechápou, ale nikdy ho neshazují.
Formát je klasický, epizodický, a přesto překvapivě odolný vůči únavě. Díky silné postavě a tónu, který balancuje mezi lehkostí a melancholií, dokáže seriál být pohodový i bolestně lidský ve stejné scéně. Když přijde vážnější moment, nepůsobí jako citový trik, ale jako logický důsledek života s neustálým strachem a ztrátou.
Můj přítel Monk je zkrátka detektivka o řádu ve světě, který ho zoufale postrádá. Seriál, který tě rozesměje, uklidní a občas ti nenápadně připomene, že jinakost není vada, ale jiný způsob přežívání. Tichý, lidský a překvapivě hluboký kousek televize, ke kterému se vracíš ne kvůli zápletkám, ale kvůli člověku, který se snaží, aby věci byly aspoň trochu na svém místě.

Jednou jsem si tak řekl, tu a tam jsem viděl nějaký díl, co takhle skouknout celý seriál, ať si udělám pořádný obrázek? No, právě jsem dokoukal poslední dvojdíl. Celý seriál jsem dal za relativně krátkou dobu a nikdy neměl chuť přestat, to je známka, že se mi rozhodně líbil. Jasně, že některé díly nejsou až tak zajímavé, ale jako celek je to velká paráda. 90% a díky tvůrcům za fakt povedenou sérii a dojemný konec.

Jedinečný a unikátní seriál jednoznačně díky postavě Adriana Monka. Detektiv s unikátními psychickými poruchami, které mu napomáhají řešit případy. Jeho obsesivní poruchy se krom vyřešení případů postarají o spousty vtipných momentů v každém díle. Seriál umí skvěle a řekl bych, že i nevídaně kombinovat komediální prvky a dramatické momenty. Doslova každý díl se postará o jedinečný zážitek zejména díky opravdu velmi širokému spektru různých druhů prostředí, ve kterém se detektiv ocitne. A také kvůli speciálnímu “hostovi” v každém díle. Řešit případ na ponorce? Nebo přímo v ringu při mistrovském zápasu v boxu? To zde není problém. Je opravdu vtipné sledovat už jen pouhé reakce Monka na rozličné lokace a ještě v tom řešit případ? Paráda! A to se ještě navíc většinou vejdeme do pouhých 40-50 minut. Krom toho všeho je nutné samozřejmě vyzdvihnout i herecké výkony a to nejen Shalhouba, ale i všech ostatních, kteří se v seriálu vyskytují pravidelně. Je to opravdu povedená sestava sympatických herců.

Seriál monk nikdy neskalaml keď som prišiel domov zo školy či práce a teraz aj keď som doma, občas si ho pustím a vždy ma vie zaujať. Monk je dôvtipný, pracovitý, tuťmák ktorého prírodné živly denne provokujú, vytáčajú, hlavne že musí mať pri sebe neustále asistentku ktorá ho vždy zachrání od nežiaducích baktérií od ľudí. Perfektný seriál.

Na seriálu je suverénně nejlepší hlavní postava a humor. Naopak kriminálka je to poměrně průměrná, pachatelé často postrádají věrohodný motiv (vraždí kvůli nesmyslům), způsoby vražd bývají velmi překombinované a co je úplně nejhorší, mnoho, možná většina epizod si vystačí s pouhým motivem a logicky vystavěným vysvětlením způsobu vraždy, aniž by se ale tvůrci obtěžovali s nalezením neprůstřelných důkazů. V reálu by soud tak 80 % případů smetl ze stolu. Taky se tu zcela ignorují moderní technologie a spoléhá se jen na Monkovu přehnanou genialitu. I přes všechny tyto výtky jde o fajn oddychovku.