Deset let lásky (2017)

Výborný dokument, ktorý nič nechce meniť. Nešokuje ani nedojíma (ako to robí Třeštíková), proste len pozoruje. Neangažované dokumenty sú na pokraji vyhynutia. Hanuljaka som až dodnes nepoznal, ale verím, že o ňom ešte budeme počuť.

„Mama musí byť silná.“ Mám veľmi rád časozberné dokumenty, ale na Třeštíkovú sa len tak niekto nechytá. Bohužiaľ, ani toto. Nie je to zlé a má to správnu časozbernú poetiku, ale niečo tomu chýba. Miestami je to až jemne nudné. Chcelo to niečo viac. Ale neviem čo.

Dávam plný počet za tento priekopnický počin - zobraziť obyčajné životy obyčajných ľudí v rôznych krajinách. Vo Fínsku si dve deti urobili deti a potom sledujeme, ako partner- očividne narkoman- sa len potáca životom a dievča musí rýchlo dospieť a byť zodpovednou mamou. V Česku sa z nenápadného páru stane veľmi pekná rodinka so 4 dcérami. Na Slovensku sa jedna veľmi sympatická rodinka s 2 dcérkami rozvedie a druhá s jednou dcérkou takisto - tam som to ale čakala od začiatku, pretože manželka na mňa už ako mladá pôsobila ako dôchodkyňa. No a posledná rumunská rodina funguje celý život na "vítacom a lúčiacom" princípe a očividne to funguje. Pani je šťastná, že manžel z Nemecka nosí peniaze, ona sa zatiaľ stará o deti a o domácnosť- keď sú spolu, užívajú si to a neriešia blbosti. Asi návod na šťastné manželstvo- ak žena nie je náročná a nechce všetko hneď.(03.02.2023)

Deset let lásky má nejspíš ambici zobrazit přístup k rodině, ke vztahům a lásce obecně v různých krajinách. To se mu i zpočátku daří. Protože se postupně dozvídám, jak jednotliví lidé přistupují k domácnosti a výchově. Bohužel je vše, a to i zásadní momenty v životech rodin, pouze ve formě výpovědí. Těžko si tak Finové udělají představu o Češích a Češi zase o způsobech v Rumunsku. Prostě se všichni sesednou a povídají. Chybí mi víc zachycených momentů běžného života. Všechny rodiny pak dostávají téměř stejný prostor, i když je už po chvíli patrné, že některé by si ho zasloužili více, minimálně proto, že se v jejich životech odehrávají zajímavější, dramatičtější, tragičtější nebo závažnější události, které by stály za zachycení, zatímco jinde ne. Třeba rumunská rodinná historie stojí na poklidném manželství, kde jediná věc, kterou vlastně řeší, je odjezd manžela do zahraničí. Filmaři se také striktně, možná až s profesorskou přesností, drží toho, že všechny rodiny odpovídají na jednu tutéž otázku a stejné téma pomocí střihu musí probrat všichni pěkně za sebou. Má to něco do sebe, není v tom chaos, ale občas by nějaké překvapení pro diváka, změna rytmu, byla lepší. I tak bych si těchto dokumentů žádal víc, protože byť se Evropa podstatně zmenšila, a mnoho věcí je pořád stejných aťz žijete, kde žijete, pořád je zajímavé podívat se za hranice a porovnat, jak žijí tam a jak zde. V tomto ohledu je dobré konstatovat, že všechny rodiny si stěžovaly na nedostatek financí, které jsou k založení rodiny nebo pořízení bydlení třeba. Možná by se místo dravé a agresivní migrace mohla EU zaměřit na zlepšení potřeb Evropanů tak, aby byla podpora rodin větší a zvýšila se i porodnost.(05.08.2021)

Dokument pro mě začat být opravdu zajímavý až v poslední čtvrtině. Jak se mohli ty lidi po deseti letech změnit fyzicky k nepoznání? Ze začátku u párů převažovaly přitažlivé síly , bylo vidět kdo má jako psychickou vzdálenost od druhého.Kdy se dotyční cítí dobře a špatně kvůli vzájemné vzdálenosti, touhy nebo odporu. Také jsem odhadoval, kdo z páru je tzv. deflekor. Ten cítí k partnerovi agresi, při odloučení úlevu, žárlí málo nebo vůbec, ukončuje nebo zkracuje telefonáty. Zdá se mu, že kvůli vztahu o něco přichází. O tomto doporučují výbornou knížku psychologa Jeronýma Klimeše Partneři a rozchody v níž popisuje šest fází rozchodu, z nichž viditelné jsou jen poslední dvě fáze. Popisuje také rozchody "blesk z čistého nebe", "ještě před pěti hodinami mě objímala". V tomto dokumentu je dost velký střih, takže jednotlivé fáze nejsou tolik vidět, ale něco přece. A celkově to na působilo jako vysvětlení, proč je v Evropě tak nízká porodnost a obyvatelstvo je postupně nenápadně vyměňováno za africkou a arabskou kulturu.(08.07.2019)